Násilí na ženách

Důvodem, proč se v souvislosti s touto akci zabýváme také násilím na ženách, je fakt, že tento jev je ve svých formách více či méně propojen se zneužíváním ekonomické moci. Toto zneužívání je nejvíce patrné na obchodu se ženami, kterému se proto v našem letáku nejvíce věnujeme. Jev jako domácí násilí můžeme ovlivňovat mimo jiné výchovou v rodině a ve školách. Avšak obchod se ženami lze potlačit postupnou změnou systému, který je založen na ekonomickém vykořisťování. Obchod se ženami není záležitostí jedince, ale je strukturně organizován a profitují z něj určité vrstvy společnosti v systému tržní ekonomiky, jejímž cílem je co nejvyšší zisk. Tento druh organizovaného zločinu primárně vzniká z důvodu maximálních zisků, sekundárně má pak zájem o legalizaci svých aktivit a prorůstání do státních a společenských struktur (policie, etc.). Globalizace obchodu a konzumních požadavků na různé produkty vyvolala přirozený přechod činností prováděných zločineckými organizacemi na národní úrovni na činnosti prováděné na nadnárodní úrovni. Může se zdát, že otevření hranic a trhu do "svobodné a globalizované" Evropy je pro nás pouze výhodou, přináší to s sebou pohyb majetku a tok peněz mezi zeměmi. Avšak možnost vycestování za prací je značně omezená. (Např.: V Německu budeme moci pracovat až za 10 let.) Tento stav vytváří podmínky pro rozvoj organizovaného zločinu (obchod s lidmi, drogami, ekonom.migrace).

Pod termínem "násilí páchané na ženách" rozumíme jakýkoliv čin genderem podmíněného násilí, který má nebo by mohl mít za následek tělesnou, sexuální, nebo psychickou újmu nebo utrpení žen, hrozbu takovýmto násilím, zastrašování nebo úmyslné omezování svobody, a to ve veřejném i soukromém životě. Bez ohledu na výšku příjmu, společenskou vrstvu a kulturní příslušnost.

Definice násilí: Násilí je každý čin, jehož následkem je, že obět dělá něco, co nechce dělat, a který v ní vyvolává strach. Násilí nemusí obsahovat fyzický kontakt s obětí, protože zastrašující chování, slovní vyhrožování a psychické týrání má stejné následky. Chování, které nemusí být považováno za násilí, ale je pokládáno jen za prostředek jak " ze sebe dostat vztek" (křik, nadávání, rozčílení, zlostné obviňování) - je násilím, pokud k něčemu nutí nebo děsí jinou osobu.

Násilné chování vůči ženě v rámci rodiny často vůbec nechápeme jako násilí, bagatelizujeme ho jako výměnu názorů nebo manželskou krizi. Násilí a týrání může nastat kdykoli - na začátku vztahu, po svatbě, ale i po letech společného života.

Příčiny násilí: Skutečná příčina násilí pochází z nerovnováhy moci (fyzické, psychické, sociální, ekonomické). To, proč muži páchají násilí na ženách, velmi významně souvisí s výchovou, genderovými stereotypy, s tím, jaké kulturní podmínky a vzorce chování jsou připisovány mužům a ženám v pohádkách, příslovích, pořekadlech, školních učebnicích, médiích a v našem každodenním životě. Ve výchově chlapců je např. kladen důraz na samostatnost, soutěživost, zdravou agresivitu, potlačování emocionální projevů. U dívek naopak. Násilničtí muži vnímají moc a kontrolu jako základnu svých intimních vztahů. Násilnickým chováním uvolňují vlastní nespokojenost, a současně tak znemožňují vyjádřit potřeby svých žen. Násilí tedy nevede k řešení konfliktů, ale k jejich potlačování. Násilničtí muži mají často až extrémně tradiční názory na roli muže a ženy. Žena se má starat o domácí pohodu, citové věci a domácnost, muž má rodinu zabezpečit a je to on, kdo má i rozhodovat.

Násilí páchané na ženách je jev historicky podmíněných nerovnoprávných mocenských vtahů mezi ženami a muži, které vedly k nadvládě mužů nad ženami a k diskriminaci žen a které bránily ženám plně se rozvinout. Pocit vlastní hodnoty je vytvářený na základě tradičně děděné pozice hlavy rodiny, přenosem z extrémně patriarchálního rodinného systému s pevnými pravidly a nehybnými životními představami pro všechny zúčastněné. Hodnota nespočívá ve vlastní osobě, naopak, osoba přebírá hodnotu pozice, která jí byla přisouzená. Pokud se tato pozice a tím i její hodnota zpochybní odkloněním od odevzdaného pořádku, nastupuje strach ze ztráty tváře a strach ze ztráty hodnoty a pořádku.

Násilné činy nebo hrozby násilím, které se vyskytují buď v domácnostech, či v komunitě, nebo které vykonává či toleruje stát, zasévají strach a nejistotu do života žen a jsou překážkou při vývoji a dosahovaní rovnoprávnosti a míru. Strach z násilí, z obtěžování, je trvalým omezováním pohybu žen a omezuje i jejich přístup ke zdrojům a základním aktivitám. Na násilí páchané na ženách draze doplácejí jednotlivci i společnost z hlediska sociálního, zdravotnického i ekonomického. Násilí páchané na ženách je jedním z hlavních společenských mechanismů, které vnucují ženám podřízené postavení vůči mužům. V mnohých případech se násilí páchané na ženách a dívkách vyskytuje v rodinách nebo v domácnostech, kde se násilí často toleruje. Zanedbávání ...., tělesné a sexuální zneužívání a znásilňování dívek a žen rodinnými příslušníky nebo jinými členy domácnosti, také výskyt manželského a mimomanželského zneužívání často zůstává neohlášené, a tak se těžko zjišťuje. Dokonce i tehdy, pokud se násilí ohlásí, se často nepodaří ochránit oběť a potrestat viníka.

Domácí násilí

Každá desátá žena je obětí domácího násilí. Toto násilí se odehrává v oblasti života, která je definována jako soukromá. Postižení sami často neoznamují skutek ze studu z násilné zkušenosti ve vlastní rodině nebo z důvodu závislého vztahu k pachateli. Sousedi a známí se často chovají distancovaně, neboť považují rodinu za něco intimního.

Za užívání násilí mužů vůči ženám v domácích vztazích odpovídá v každém případě rozdělení rolí podle pohlaví a společenské a sociální postavení manžela. Rodina je používána jako "odpadkový koš" na strach a problémy jednotlivce. Výkon násilí na ženě se v realitě většinou neomezuje pouze na ojedinělou příhodu. Často je opomíjen fakt, že zakoušené násilí má pravidelně také gradující se sociální následky pro postižené. Týrané ženy jsou často pokládány ve svém okolí za méněcenné. Platí za neschopné vést dobré a funkční partnerství. Nezřídka je jim samotným a jejich chování podsouvána vina za uskutečněné násilnosti. Nezúčastnění mohou stěží pochopit, proč postižení zůstávají i nadále ve vztahu. Zdánlivě nevyřešitelná spirála násilí existuje především proto, že jen v několika málo případech opustí ženy po prvním násilném zážitku svého trýznitele. Právě toto chování jim vyčítají ostatní, často ale také právní systém. Proto jsou při líčení násilností leckdy ještě považovány za nevěrohodné a setkávají se např. v rozvodovém řízení s postojem, že přece tak hrozné to být nemohlo, když přes to všechno zůstaly se svým partnerem. Mnohé ženy však žijí v naději, že jejich muž své chování ještě změní, a stále znovu věří slibům svého partnera. Čím déle ženy zůstávají, tím více do vztahu investují a tím těžší je se vztahu vzdát. Prožitá neschopnost k obraně může zároveň způsobit ochromení jiného jednání a aktivity. Velký vliv má i skutečnost, že žena zná muže nejen jako násilníka, ale také jako milého a cenného partnera, podle okolností také jako porozumění plného a trpělivého otce. S ním možná vstoupila do velkého milostného vztahu, který by měl vydržet po celý život a podle toho s ním spojuje mnoho snů a přání. Selhání tohoto vztahu může pro oběť násilí znamenat selhání vlastní schopnosti milovat a udržet vztah. Velkou roli zde může sehrát i ekonomická závislost na partnerovi-nejsou sami schopné zajistit přežití sebe a svých dětí. Osamělá matka s dětmi bez vlastního bytu má jen velmi mizivou šanci získat vlastní byt. Také strach před násilným partnerem může být překážkou proto, aby ho opustila. Mnoho mužů vyhrožuje svým partnerkám, že zabijí sebe, je nebo děti v případě rozchodu. Mnohé postižené se bojí pomsty mužů natolik, že se jim zdá jistější setrvat v násilném vztahu. Jako překážka rozchodu působí také tradiční obraz role ženy. Konvenční pojetí rolí vyžaduje po ženách tak jako tak jisté sebezapření. Úkolem ženy je péče o partnera a děti. Žena je silná, pokud se sebe samé a svých potřeb vzdá nebo je potlačí a žije pro a skrze druhé. Odpovědnost za vlastní život jí přísluší jen s ohledem k naplnění této role. Ženám je často zprostředkováváno, že nesmějí být agresivní, neboť nesou odpovědnost za emoční klima ve vztahu a rodině a že za vzniklé problémy na tomto poli jsou samy vinny. V poslední řadě doufá kvůli tomuto chápání spousta postižených, že násilí přestane, když se sami vyvarují určitého chování.

Mýty o domácím násilí:
1) domácí násilí jsou jen drobné domácí "potyčky" do kterých nikomu cizímu nic není
2) násilí asi není tak strašné, když ženy se svými násilnickými partnery zůstávají
3) domácího násilí se dopouštějí jen muži, kteří pijí, opilost omlouvá násilný čin
4) násilí se vyskytuje jen v rodinách s nízkým vzděláním partnerů

Sexuální násilí- zahrnuje všechny sexuální činy, které jsou na ženě vynucené. Sexuální násilí je aktem agrese a zneužití moci a není výsledkem nekontrolovatelných sexuálních pudů! K strategii uplatňování kontroly patří i prostředky, které se na první pohled nepovažují za součást násilí: ubezpečování o lásce po týrání, "udobřování" prostřednictvím sexuality, apelování na morální svědomí ženy, vyhrožování sebevraždou.

Znásilnění- jakákoli sexuální aktivita uskutečněná proti vůli ženy. Stále je bráno jako společenské stigma pro ženu a její rodinu, vina je mnohdy přisuzována oběti více než útočníkovi. Strach a stud oběti společně s nedůvěrou různých institucí často vedou k tomu, že znásilnění zůstává neoznámeno.

Sexuální zneužívání zahrnuje jakékoli pohlavní dotýkání, styk či vykořisťování ženy, nebo dítěte. Pachatelem může být osoba, které bylo dítě svěřeno do péče (otec, jiný příbuzný, ale např. i pedagog), nebo někdo cizí. Počet zneužitých dětí je neuvěřitelně vysoký - v České republice až 200 000 dětí ročně! Na deset zneužívaných dívek připadá jeden chlapec.

Obchod se ženami

Obchod se ženami je lukrativní a v současné době opět vzkvétá. Skutečný rozsah obchodu se ženami nelze ale podchytit. Přesná čísla lze pro množství nejasných údajů jen těžko zjistit a odhady se tak často zakládají na různém chápání obchodu se ženami a nelze je tedy srovnávat. Tak se obchod se ženami ztotožňuje buď s vynucenou prostitucí nebo s ilegální migrací do oblasti vydělávání si sexem. K prostituci nutí pasáci dívky i vnucenou závislostí na drogách.Ostatní odhady zahrnují i oběti sňatkového obchodu nebo nucené práce. Obchod se ženami je miliardovým obchodem - jako celek je obsáhlejší a lukrativnější než například mezinárodní obchod s drogami, ale oba tyto obchody jsou úzce propojeny. Současný kvetoucí obchod se ženami by nebyl v této míře myslitelný bez přispění státních úředníků. Pohraniční policisté, státní zástupci nebo soudy dostávají od obchodníků s ženami úplatky nebo s nimi spolupracují. Vysoké zisky pro pachatele jsou spojeny jen s velmi malým rizikem. A to také hlavně proto, že úřady pro trestní stíhání jsou odkázány na svědčící ženy-oběti. Ovšem jen velmi zřídka se stává,že oběť podá svědectví proti,skupině provozující obchod se ženami (mafie), z této strany je jí totiž vyhrožováno násilím, často i smrtí, a to jak ženě samotné, tak její rodině či dětech. Pokud je oběť z jiné země, hrozí jí navíc vyhoštění a žena se tak musí vrátit zpět do místa, kde má velmi malé šance na uživení sebe samé a své rodiny. Přinejmenším v zemích původu, pro které je obchod se ženami typický, platí, že zodpovědnost žen za ekonomické přežití jejich rodin celkově vzrůstá. Na druhé straně je nezaměstnanost žen v těchto zemích velmi vysoká. Často jsou tyto ženy (zejména při velkých raziích) rovnou vyhoštěny a je s nimi zacházeno hůře než se samotnými pachateli a na jejich výpověď není vůbec brán zřetel. Navíc prostituce bývá často nazývána jako "zločin bez oběti". Dříve byl obchod s otroky nazýván obchodem s ebenovým dřevem, nyní je prostituce obecně nazývána obchodem s bílým masem.

Jednotlivé faktrory vyvolávající a podporující obchod se ženami:
Velké sociální rozdíly, bída a nezaměstnanost v zemi původu - Jako hlavní důvod pro obchod se ženami se neustále uvádí bída v zemích původu. Obětmi obchodu se ženami jsou především ženy ze zemí, které nedosahují dostatečné hospodářské úrovně. Důvod-zlepšení materiální životní úrovně a podpora rodinných příslušníků, kteří zůstali doma. Víra v lepší životní perspektivu a tím i ochota přistoupit na riziko migrace.
Poptávka Obchod se ženami by neexistoval, kdyby se tímto způsobem nedaly vydělat peníze. V Západní Evropě je velká poptávka po manželkách, pomocnicích v domácnosti a pracovnicích v sexuální oblasti ze zemí "třetího světa" a Východní a Střední Evropy. Dotyčné ženy se považují celkově za skromnější, exotičtější a houževnatější než Západoevropanky. Podle toho, z kterých oblastí pocházejí, se klišé liší. Jako důvod se někdy také uvádí, že se muži v zemích Západní Evropy a Severní Ameriky ve značné míře nedokážou orientovat ohledně emancipace žen posledních desetiletí. Ženy se podřídí již proto, že jsou v cizí zemi. Jsou to většinou ženy, které se propadly do nouze nikoliv vlastní vinnou.
Feminizace migrace Nárůst rozhodnutí o migraci, učiněných ženami samostatně, má různé důvody. Přinejmenším v zemích původu, pro které je obchod s ženami typický, platí, že zodpovědnost žen za ekonomické přežití jejich rodin celkově vzrůstá. Velmi vysoká nezaměstnanost žen v těchto zemích na straně druhé. V mnoha zemích existuje mýtus o Západní Evropě, sen o nezávislosti, blahobytu, bezpečí a štěstí, který je označován pro svou paralelu k známému hollywoodskému filmu také jako syndrom "Pretty Woman."

Způsoby migrace, které jsou běžné pro muže, tj. z důvodu výdělečné činnosti, nebo také jako političtí uprchlíci nebo uprchlíci v důsledku občanské války, nepřipadají u žen zpravidla v úvahu. V této situaci jsou ženy, které chtějí migrovat, ještě ve větší míře než jejich krajané odkázány na pomoc třetích osob.

Sexuální obtěžování představuje nevítané sexuální návrhy, které oběti ztěžují práci a vytvářejí nepříjemné, zastrašující prostředí. Terčem nejsou jen mladé a atraktivní ženy, mohou jím být i ženy starší, v některých případech muži. Tento jev je úzce spojen s mocí - obtěžování většinou přichází ze strany zaměstnavatele či nadřízeného, pro oběť je proto těžké se bránit.

Školství a výchova by měla prosazovat sebeúctu žen, vzájemnou úctu a spolupráci mezi ženami a muži, bourat genderové stereotypy. Změna zákona je v této chvíli velmi důležitá, ale celý problém je potřeba řešit celkovou postupnou změnou systému. Řešit situaci můžeme my samy, například organizováním v různých vzdělávacích aktivitách, ve skupinách.

Násilí se týká nás všech a všichni se musíme snažit o to, aby bylo zastaveno a aby se postiženým ženám a jejich dětem pomohlo. Žádná žena si nezaslouží, aby na ní bylo páchané násilí. Násilí není možné ničím ospravedlnit. Za týrání, zneužívání, znásilnění je zodpovědný násilnický muž.

Určitou pomocí oběti je legislativa, zákony pro nás však nejsou řešením příčiny problému, ale pouze malou oporou pro oběť násilí. V současnosti zde totiž nefungují žádné jiné formy pomoci, mezi lidmi neexistuje solidarita s postiženými a oběť je pokládána za viníka. V tomto problému se převážne angažují nevládní organizace, které svou pozornost zaměřují především na prevenci, pomoc obětem a velkou měrou usilují o změnu zákonů, které však samy o sobě nic neřeší a i policie je leckdy nedodržuje - k oběti násilí se často chovají hrubě, znásilněné ženy jsou vyslýchány muži, kterým se stydí svěřit. Mnohem efektivnější formou řešení tohoto problému je pro nás určitá forma svépomoci a solidarity mezi lidmi, jako například na počátku 80.let v Německu ženy vedly kampaň proti násilí na ženách. Vyzývaly ženy, ale nejen je, aby pokaždé, kdy je někdo napadne, použily píšťalku a zároveň je nabádaly, aby při zaslechnutí varovného signálu přišly na pomoc. Tato akce vyžadovala velkou informační kampaň nejen v médiích, ale také v každodenním kontaktu s lidmi. Ženy tak upozornily na to, že na ulicích není bezpečno a nejsou to ony, které by se měly bát.

Jestliže nebudeme odporovat obchodu se ženami a růstu a legitimizaci sexuálního průmyslu, tak akceptujeme vizi budoucnosti, kde je země rozdělena mezi ženy, které se můžou ekonomicky uživit a na ty, které nemůžou. A pro ty je jedinou možnou budoucností mezinárodní sexuální průmysl.

K jednotlivým zemím
Státy jako USA, záměrně uvádíme první v pořadí, i když by se zdálo, že ostatní země jsou na tom daleko hůře a zasloužily by si prvenství. Je to z toho důvodu, že v dnešní době nám média předkládají USA jako vzor demokracie, svobody a ekonomické prosperity.
Nebrání v potaz závažnost a specifika problematiky násilí páchaného na ženách vede k nedostatku adekvátních údajů a statistik. Násilí páchané na ženách a dívkách v soukromí a na veřejnosti, na pracovištích, brzdí vypracování specifické strategie zasahování. V každé společnosti jsou ukazateli násilí, chudoba, diskriminace a neznalost. Ale nejhoršími nepřáteli bezpečnosti a důstojnosti ženy jsou kulturní síly udržující mužskou dominanci a ženskou podřízenost v méně důstojných tradicích. K nejextrémnějším formám patří vraždy. K činům pokládaným za násilí páchané na ženách patří porušování lidských práv žen po čas ozbrojeného konfliktu, vraždění, systematické znásilňování, sexuální otroctví a nucené těhotenství. Mezi činy pokládané za násilí páchané na ženách patří také nucená sterilizace a nucená interrupce, nucené používání antikoncepce, vyvražďování novorozenců ženského pohlaví a prenatální rodová selekce.

V USA v roce 1989		2-3 milióny mužů napadli svoje partnerky
1993		- 21-34 % všech dospělých žen jejich partner fyzicky napadne
1992		- každých 15 sekund některou ženu zbije její manžel nebo partner

- v 70 % rozvádějících se manželských párů se vyskytovalo fyzické násilí vůči manželce
víc než 30 000 amerických mužů bylo zabito ve válce ve Vietnamu, ve stejném období bylo víc než 17 000 amerických žen zabitých v důsledku domácího násilí. Ve vyspělých státech se rodově podmíněné násilí odmítá, avšak na veřejnosti se často propaguje např. "rapovou hudbou, jejíž texty jsou často sexistické.

Ve 12 státech Latinské Ameriky může pachatel znásilnění dostat milost, pokud navrhne ženě sňatek.
Rakousko - 54 % vražd odehrává v rodině, v 90 % vražd je obětí žena nebo dítě. V této zemi je ročně 150 000 - 300 000 žen obětí domácího násilí. Podle informací vídeňské policie dochází z důvodů domácího násilí denně asi k 25 až 100 policejním zákrokům. Až 50-70 % dětí, jejichž matky jsou týrané, je také postiženo přímým fyzickým, psychickým nebo sexuálním násilím.
Kanada - každá 10. žena je obětí domácího násilí.
Německo - v každém 3. manželství bylo užito násilí. Žena se stává obětí vraždy 5x častěji než muž.
Kosovo - tisíce žen znásilněných během války, nyní se rodí nechtěné děti, ženy jsou považovány za poskvrněné albánskou společností.
Bangladéš - útok kyselinou (též Nepál, Pákistán, Indie, Alžír). Muži míří kyselinou ženám do tváře, aby se již nezalíbily žádnému muži. Zákon, který klasifikuje útok kyselinou jako hrdelní zločin, se nepoužívá. Útoky byly zaznamenány i v USA, Anglii, Itálii, Jamajce, Vietnamu.
Indie - zneužívání a prodávání dívek do otroctví, nucení k prostituci, rodiče své dcery prodávají do bohatých rodin, porodit holčičku znamená neštěstí - časté vraždy holčiček po narození a v útlém věku.
Ghana - ženy jsou znásilňovány, bity, nuceny k těžké práci, mladá děvčata se stávají nevěstami bohů- služba ve svatyních tradičních zapadoafrických bohů - Trokosi - vykonávají těžkou práci pro kněze, slouží jako milenky a rodí mu děti, všechen výtěžek patří knězi, někdy musí rodina dodat další pannu jako náhradu.
Súdán - ženy jsou zde ve velmi nízkém věku nuceny do předem smluvených sňatků a mrzačeny ženskou obřízkou (mrzačeny ženskou obřízkou po celé Africe ročně 2 000 000)
Mauretánie - Přežívá otrokářské uspořádání společnosti - ponižování, týrání, bití, znásilňování.
Pákistán - vraždy ve jménu cti. Ženy umírají pod rukama svým otců, manželů, bratru za to, že pošpinily svým chováním čest rodiny - většinou ubodány, uškrceny, rozčtvrceny sekyrou. Kamenovány za nevěru - nevěrné ženy, nebo ty, které jsou manžely podezírány z nevěry. Jsou zavražděny dříve než se dostanou před soud. (též Jordánsko, Irán, Kuvajt, Saudská Arábie).
Čína - populační politika jednoho dítěte, mít dceru je špatná investice. Zabíjení plodů a novorozeňat. Nejvíce ženských sebevražd na světě.V Tibetu jsou ženy násilně sterilizovány.

Projevy násilí

Fyzické násilí - zahrnuje všemožné formy brutálního zacházení: kopání, tahání za vlasy, pálení, mlácení s úmyslem až usmrtit. Podle všech zkušeností se násilí časem eskaluje a stává se stále častějším a brutálnějším.
Vyvolávání strachu - strach před dalším násilím je často nejsilnějším nástrojem útlaku. Potom už vůbec není nutné použít tělesné násilí, už obava před ním zastrašuje.Často je vyhrožováno třetím osobám (dětem , příbuzným, ale i domácím zvířatům).
Psychické násilí - zahrnuje citové a slovní týrání; postižená to pociťuje jako narušení pocitu vlastní hodnoty a psychického zdraví. K této formě násilí patří např. zesměšňování na veřejnosti, urážlivé vyjádření o vzhledu nebo vlastnostech, osočování.
Sociální násilí - je chování, které má za cíl ženu izolovat. Patří sem např. zákaz styku s rodinou nebo přáteli, uzamčení v bytě, zablokování telefonu apod.
Ekonomické násilí - znamená zneužití moci disponovat finančními prostředky. Muž např. nedává na živobytí finanční prostředky nebo jenom nedostatečné množství, zatajuje výšku svých příjmů a majetek, ale kontroluje příjmy ženy.

Kam se obrátit o pomoc -
Elektra - pomoc sexuálně zneužívaným a znásilněným ženám,
Osadní 11, 170 00, Praha 7, Tel.: 02 / 83872085
Nadace Rosa - pomoc obětem domácího násilí,
Podolská 25, 147 00, Praha 4, Tel.: 02 / 41432466
La Strada - prevence obchodu se ženami ve střední a východní Evropě,
P.O.Box 305, Praha 1, 111 21, SOS linka 02 / 22 71 71 71
Gender Studies - informační středisko pro problematiku gender,
Gorazdova 20, 120 00, Praha 2, Tel./fax:02/24 91 56 66
e-mail: gender.office@ecn.cz
proFem - konzultační středisko pro ženské projekty,
Gorazdova 20, 120 00, Praha 2

Slovníček:

• Gender (džendr) - je pojem, který vyjadřuje, že vlastnosti a chování spojované s obrazem muže a ženy jsou formovány kulturou a společností. Na rozdíl od pohlaví, které je univerzální kategorií a nemění se podle času či místa, působení gender ukazuje, že určení rolí, chování a norem vztahujících se k ženám a mužům je v různých společnostech, v různých obdobích či různých sociálních skupinách rozdílné. Jejich závaznost či determinace není tedy přirozeným, neměnným stavem, ale dočasným stupněm vývoje sociálních vztahů mezi muži a ženami
• Genderové stereotypy - Ustálené představy, zvyky. Připisování určitých rolí a vlastností ženám a mužům odděleně.
• Země původu - země, odkud ženy odcházejí za lepšími životními podmínkami, za prací, jedná se většinou o západní země,které jsou často dávány za příklad blahobytu.
• Globalizace - systematické odstraňování politických překážek volného pohybu zboží a kapitálu v zájmu ekonomické elity nadnárodních korporací.

Prameny:

1.	Časopisy Aspekt
2.	Dneska Tě ještě nezabiju! - zpráva o stavu domácího násilí ( ROSA)
3.	AdvoCats for women ( ProFem o.p.s., Aliancia žien Slovenska, Amnesty for Women)
4.	Lola Press
5.	Velký sociologický slovník, Praha, Univerzita Karlova, 1996