TRH S LIDSKÝM MASEM A DOMÁCÍ NÁSILÍ - průvodní jevy kapitalismu a existence moci

     Násilí je každý čin, jehož následkem je, že obět dělá něco, co nechce dělat, a který v ní vyvolává strach. Násilí nemusí obsahovat fyzický kontakt, protože zastrašující chování, slovní vyhrožování a psychické týrání má stejné následky. Chování, které nemusí být považováno za násilí, ale je pokládáno jen za prostředek jak " ze sebe dostat vztek" (křik, nadávání, rozčílení, zlostné obviňování) - je násilím, pokud k něčemu nutí nebo děsí jinou osobu.

     V souvislosti s touto akci se zabýváme domácím násilím a obchodem se ženami/dětmi/mladistvími. Obětí domácího násilí nejsou jen ženy a děti, ale i muži. Domácí násilí můžeme ovlivňovat například výchovou v rodině a ve školách. Trh s lidským masem je o to závažnější, že tento druh násilí je ve svých formách více či méně propojen s ekonomickou a politickou mocí. Obchod s lidským masem lze potlačit pouze změnou stávajícího systému, jenž je založen na vykořisování člověka člověkem. Obchodní praktiky nejsou jen záležitostí jednotlivců - naopak většinou jde o organizovaný zločin, jehož cílem je co nejvyšší zisk. Tyto obchody jsou natolik propojeny s politickými a ekonomickými elitami, které proto nemají zájem na skutečně účinném řešení problému.

     Uvědomujeme si, že domácí násilí i trh s lidským masem jsou velmi složité problémy, který se týkají všech sociálních a věkových vrstev i obou pohlaví. Jde o silně tabuizované téma, ke kterému neexistuje dostatek komplexních údajů - například domácímu násilí na mužích se většina institucí a materiálů věnuje pouze okrajově. Na tomto panelu/letáku nastíníme základní informace.

Domácí násilí

     Násilné chování v rámci rodiny a v partnerských vztazích často není chápáno jako násilí. Obětí násilí v rodině se může stát kterýkoli člen rodiny, stejně tak se všichni vyskytují mezi pachateli/kami. Domácí násilí je bagatelizováno na úroveň výměny názorů, vnímáno jako část výchovy nebo běžná součást řešení partnerských či manželských problémů. Násilí a týrání může nastat kdykoli - na začátku vztahu, ale i po letech společného života. Pod termínem domácí násilí rozumíme jakýkoliv čin genderem podmíněného násilí, který má nebo by mohl mít za následek tělesnou, sexuální, nebo psychickou újmu nebo utrpení členů/členek rodiny, hrozbu takovýmto násilím, zastrašování nebo úmyslné omezování svobody, a to ve veřejném i soukromém životě. Domácí násilí se vyskytuje bez ohledu na výšku příjmu, společenskou vrstvu, vzdělání, věk, náboženství a kulturní příslušnost. Skutečná příčina násilí pochází z nerovnováhy moci - ekonomické, sociální, fyzické, psychické. Agresivní chování je z velké části naučené v dětství a mládí jako způsob řešení konfliktů a problémů, tedy přejímáním vzorů z původní rodiny. Současný systém produkuje negativní jevy - např. sociální nejistotu, obtížnou ekonomickou situaci rodiny, nedostatek bytů, náročné životní situace, chronický nedostatek času, různé závislosti a další - které jsou základnou pro domácí násilí.

     Formy násilí jsou různé podle pohlaví - to velmi významně souvisí s výchovou, genderovými stereotypy, s tím, jaké kulturní podmínky a vzorce chování jsou připisovány mužům a ženám v pohádkách, příslovích, pořekadlech, školních učebnicích, médiích a v našem každodenním životě.

     Například násilí páchané ženami na mužích má většinou citovou, sexuální a psychickou formu (pláč, obviňování, citové a sexuální vydírání,...). Fyzické napadání partnerů je doménou menšího procenta žen. Podle oficiálních výzkumu je fyzicky napadáno svými partnerkami/partnery jen 5%mužů. Jde o zapovězené téma - skutečná čísla jsou pravděpodobně mnohem vyšší.

     Naopak muži ve větší míře využívají fyzické násilí - ale i sexuální, citové a psychické, protože ve výchově chlapců je kladen větší důraz na samostatnost, soutěživost, "zdravou" agresivitu, potlačování emocionální projevů.

Příčiny násilí

     Násilničtí/cké muži/ženy vnímají moc a kontrolu jako základnu svých intimních vztahů. Násilnickým chováním uvolňují vlastní nespokojenost, a současně tak znemožňují vyjádřit potřeby "svých" žen/mužů. Násilí tedy nevede k řešení konfliktů, ale k jejich potlačování. Násilničtí muži mají často tradiční názory na roli muže a ženy. Žena se má starat o domácí pohodu, citové věci a domácnost, muž má rodinu zabezpečit a je to on, kdo má i rozhodovat. Rovněž v případě násilnických žen jde primárně o získání a udržení moci. Násilné činy nebo hrozby násilím, které se vyskytují buď v domácnostech, či v komunitě, nebo které vykonává či toleruje stát, zasévají strach a nejistotu do života žen/mužů a jsou překážkou při vývoji a dosahovaní rovnoprávnosti . Na násilí páchané na ženách/mužích draze doplácejí jednotlivci i společnost z hlediska sociálního, zdravotnického i ekonomického.

     Postižení/né zhusta domácí násilí neřeší - ze studu z násilné zkušenosti ve vlastní rodině nebo z důvodu závislého vztahu k pachateli/ce. Sousedi a známí se obvykle od násilí distancují, nebo považují rodinu za něco intimního. Násilí se v realitě většinou neomezuje pouze na ojedinělou příhodu. Často je opomíjen fakt, že zakoušené násilí má vzrůstající tendenci se sociálními následky pro postižené. Oběti jsou často pokládány ve svém okolí za méněcenné. Platí za neschopné žít v dobrém a funkčním partnerství. Nezúčastnění mohou stěží pochopit, proč postižené/ní zůstávají i nadále ve vztahu. Nezřídka je obětem samotným a jejich chování podsouvána vina za uskutečněné násilnosti. Zdánlivě nevyřešitelná spirála násilí existuje především proto, že je pro partnery/ky po prvním násilném zážitku těžké svého trýznitele/ky opustit. Vnímání domácího násilí jako veřejného problému se v kapitalismu/demokracii objevuje teprve krátce - při líčení násilností je domácí násilí přesto leckdy ještě považovány za nevěrohodné a oběti se setkávají - např. v rozvodovém řízení - s postojem, že přece tak hrozné to být nemohlo, když přes to všechno zůstaly se svým manžel/kou. Mnohé oběti však žijí v naději, že jejich partner/partnerka své chování ještě změní, a stále znovu věří slibům svého protějšku. Čím déle ve vztahu zůstávají, tím více do něj investují a tím t잚í je se rozejít. Neschopnost k obraně může zároveň způsobit ochromení v rámci jiného jednání a aktivity. V některých případech má velký vliv i skutečnost, že partner/ka znají nejen jako násilníka/ci, ale také jako milého/milou a cenné/ho partnera/ku, podle okolností také jako porozumění plného a trpělivého rodiče/rodičku. S ním/ní možná vstoupili/y do velkého milostného vztahu a s tím spojili/y mnoho snů a přání. Selhání vztahu může pro oběti násilí znamenat selhání vlastní schopnosti milovat a udržet vztah. Velkou roli může sehrát i ekonomická závislost na partnerovi/ce - nezaměstnanost může být příčinou ekonomické závislosti - pracují partner/ka hradí nájem, jídlo, atd. V průmyslových regionech jsou ve větší ekonomické závislosti ženy, regiony např. s vysokým cestovním ruchem naopak zaměstnávají více ženy.

     Osamělý rodič/ka (ve většině případů jde o ženy) s dětmi bez vlastního bytu má jen velmi mizivou šanci získat vlastní byt. V neposlední řadě mnoho žen/mužů doufá, že násilí přestane, když se sami vyvarují určitého chování. Také strach z násilného partnera\ky bývá mnohdy důvodem, proč obět není schopná vztah ukončit.

Násilí na ženách

     Strach z násilí, z obtěžování, je trvalým omezováním pohybu žen a omezuje i jejich přístup ke zdrojům a základním aktivitám.

     Násilí páchané na ženách je jev historicky podmíněný nerovnoprávně mocenskými vtahy mezi ženami a muži. Tato nerovnost vedla k nadvládě mužů nad ženami a k diskriminaci žen. V patriarchálních systémech hodnota muže či ženy nespočívá ve vlastní osobě, naopak, lidé přebírají pozice, která jim daný systém přisoudí. Vybočení z role může znamenat nástup strachu ze ztráty tváře a strach ze ztráty hodnoty a ohrožení společenského pořádku.

     Násilí páchané na ženách je jedním z hlavních společenských mechanismů, které vnucují ženám podřízené postavení vůči mužům. V mnohých případech se násilí páchané na ženách a dívkách vyskytuje v rodinách nebo v domácnostech, kde se násilí toleruje. Zanedbávání, tělesné a sexuální zneužívání a znásilňování dívek a žen rodinnými příslušníky nebo jinými členy domácnosti, také výskyt manželského a mimomanželského zneužívání, sexuální obtěžování často neřeší obě ani rodina. Je obtížné zjistit skutečný počet násilných případů, protože oběti často násilí před svým okolím tají.

     Jako překážka rozchodu působí také tradiční obraz role ženy. Konvenční pojetí rolí vyžaduje po ženách tak jako tak jisté sebezapření. Úkolem ženy je péče o partnera a děti. Žena je silná, pokud se sebe samé a svých potřeb vzdá nebo je potlačí a žije pro a skrze druhé. Odpovědnost za vlastní život jí přísluší jen s ohledem k naplnění této role. Ženám je často vštěpováno, že nesmějí být agresivní, nebo nesou odpovědnost za emoční klima ve vztahu a rodině a že za vzniklé problémy na tomto poli jsou samy vinny.

Násilí na mužích

     Ženy většinou používají "typicky ženské zbraně" - jako pláč, citové a psychické vydírání apod. Také "ženské zbraně" mají svůj původ ve výchově - kdy je kladen důraz na emoční a sociální rozvoj osobnosti. Ženy jsou proto v sociálních vztazích "zdatnější" a více využívají verbálních zbraní. Velký citový a emoční nátlak na partnera může vést k tomu, že muž nedokáže přiměřeně verbálně reagovat a v některých případech se uchýlí k fyzickému násilí.

     V některých případech se fyzického násilí na partnerech dopouští i ženy. Muž se buď nebrání - "ženu ani květinou neuhodíš" nebo přistoupí na fyzické násilí a partneři začnou řešit své problémy vzájemným mlácením. O tomto druhu násilí se příliš nehovoří - neexistují žádné přesné informace. Muži o problému nechtějí mluvit, protože se obávají, že budou vypadat jako "bačkory nebo "slaboši", kteří se nechají od "ženské" mlátit. Jejich mužská role jim nedovoluje tento problém veřejně řešit.

Mýty o domácím násilí:
1) domácí násilí jsou jen drobné domácí "potyčky" do kterých nikomu cizímu nic není
2) násilí asi není tak strašné, když ženy/muži se svými násilnickými partnery zůstávají
3) domácího násilí se dopouštějí jen muži, kteří pijí, opilost omlouvá násilný čin
4) násilí se vyskytuje jen v rodinách s nízkým vzděláním partnerů
5) násilí se dopouští pouze muži

Sexuální násilí - zahrnuje všechny sexuální činy, které jsou na člověku vynucené. Sexuální násilí je aktem agrese a zneužití moci a není výsledkem nekontrolovatelných sexuálních pudů! K strategii uplatňování kontroly patří i prostředky, které se na první pohled nepovažují za součást násilí: ubezpečování o lásce po týrání, "udobřování" prostřednictvím sexuality, apelování na morální svědomí, vyhrožování sebevraždou, atd.

Znásilnění - současný právní systém vnímá znásilnění jako pohlavní styk uskutečněný proti vůli ženy Stále je bráno jako společenské stigma pro ženu a její rodinu, vina je mnohdy přisuzována oběti více než útočníkovi. Strach a stud oběti společně s nedůvěrou různých institucí často vedou k tomu, že znásilnění zůstává neřešeno/neoznámeno.

Omezování osobní svobody - paradoxně právní systémy řadí anální a orální styk. Muž, který znásilní jiného muže je proto souzen "pouze" za omezování osobní svobody.

Sexuální zneužívání - zahrnuje jakékoliv pohlavní dotýkání, styk či sexuální vykořisování ženy/muže, nebo dítěte. Dítě bývá nejčastěji sexuálně zneužíváno osobou, které bylo svěřeno do péče, známými rodiny ale např. i jinými členy/kami rodiny, pedagog/žka, nebo někým cizí. Počet zneužitých dětí je neuvěřitelně vysoký - např. v České republice se sexuálním obtěžováním či násilím má zkušenost každá čtvrtá dívka a každý šestý chlapec!

Sexuální obtěžování - představuje nevítané sexuální návrhy, které oběti ztěžují práci a vytvářejí nepříjemné, zastrašující prostředí. Terčem nejsou jen mladé a atraktivní ženy, mohou jím být i ženy starší, v některých případech muži. Tento jev je úzce spojen s mocí - obtěžování většinou přichází ze strany zaměstnavatele/kyně či nadřízené/ho, pro obě je proto těžké se bránit, pokavaď chce zůstat v daném zaměstnání. Stávají se i případy, kdy je obtěžován už i žadatel/ka o práci při pohovoru.

Obchod se ženami/dětmi/mladistvými

     Obchod lidmi je velmi lukrativní a neustále vzkvétá. Skutečný rozsah obchodu se ženami/dětmi/mladistvými ale nelze podchytit. Přesná čísla lze, pro množství nejasných údajů, jen těžko zjistit. Odhady se často zakládají na různém chápání tohoto obchodování a nelze je tedy srovnávat. K prostituci nutí pasáci/organizace své oběti i vnucenou závislostí na drogách. Nejobecnější odhady zahrnují do trhu s lidmi i sňatkové podvody nebo nucené práce. Obchod se ženami/dětmi/mladistvými je miliardovým obchodem - jako celek je obsáhlejší a lukrativnější než například mezinárodní obchod s drogami, ale oba tyto obchody jsou úzce propojeny. Současný kvetoucí obchod s lidmi by nebyl v této míře myslitelný bez přispění státní byrokracie. Pohraniční policie, státní zastupitelstvo nebo soudy dostávají od mafií úplatky nebo s nimi přímo spolupracují. Vysoké zisky pro pachatele/ky jsou spojeny jen s velmi malým rizikem. A to také hlavně proto, že úřady pro trestní stíhání jsou odkázány na svědčící oběti. Ovšem jen velmi zřídka se stává,že obě podá svědectví proti skupině provozující tento druh obchodování. Pachatelé/ky svým obětem často vyhrožují násilím nebo i smrtí, a to jak oběti samotné, tak její rodině či dětem. Pokud je obě z jiné země, hrozí jí navíc vyhoštění a návrat zpět do míst, kde má velmi malé šance na uživení sebe samé a své rodiny. Přinejmenším v zemích původu, pro které je obchod se ženami/dětmi/mladistvými typický, platí, že zodpovědnost žen a dětí za ekonomické přežití jejich rodin celkově vzrůstá. Na druhé straně je nezaměstnanost v těchto zemích velmi vysoká. Ženy jsou zejména při velkých raziích rovnou vyhoštěny do země původu a je s nimi zacházeno hůře než se samotnými pachateli/kami. Na jejich výpověď není vůbec brán zřetel. Prostituce žen bývá často nazývána jako "zločin bez obětí".

Jednotlivé faktory vyvolávající a podporující obchod se ženami

     Hlavní příčinou prostituce jsou velké sociální rozdíly, bída a nezaměstnanost, za kterou nenesou vinu. Obětmi obchodu s lidmi jsou především ženy z chudých zemí. Oběti prostituce doufají, že migrací a prodejem svého těla zajistí lepší životní úroveň rodině, která zůstala v zemi původu.

     V Západní Evropě a USA je velká poptávka po manželkách, pomocnicích v domácnosti a pracovnicích v sexuální oblasti ze zemí "třetího světa" a Východní a Střední Evropy. Dotyčné ženy se považují celkově za skromnější, exotičtější a houževnatější než Západoevropanky. Podle toho, z jaké oblasti žena pochází, se klišé liší. Jako důvod se někdy také uvádí, že se muži v zemích Západní Evropy a Severní Ameriky ve značné míře nedokáží srovnat s postupující liberální emanacipací žen. Od žen imigrantek se očekává, že se podřídí již proto, že jsou v cizí zemi.

      S rostoucí nezaměstnaností a bídou stoupá zodpovědnost žen za ekonomické přežití jejich rodin. Lidé z chudých zemí rovněž migrují, protože podléhají mýtu, že v bohatých zemích Evropy a USA po těžkých začátcích dosáhnou tolik proklamované "nezávislosti", "svobody", "blahobytu" a "bezpečí". Některé ženy věří, že je čeká "šastný osud" jako prostitutku v dojemném americkém filmu "Pretty Woman".

     Vzdělávání a výchova by měla prosazovat sebeúctu mužů a žen, vzájemnou úctu a spolupráci mezi ženami a muži, bourat genderové stereotypy. Řešit situaci můžeme my samy, například organizováním v různých vzdělávacích aktivitách, ve skupinách, organizacích a vzájemnou solidaritou.
Násilí se týká nás všech a všichni se musíme snažit o to, aby bylo vykořeněno a aby se postiženým ženám/mužům a jejich dětem pomohlo.
Určitou pomocí oběti je legislativa, zákony pro nás však nejsou řešením příčiny problému, ale pouze malou oporou pro obě násilí. V současnosti existují jen malé formy pomoci a mezi lidmi je příliš málo ochoty si vzájemně pomáhat. Také je malá solidarita s postiženým/nou a obě je mnohdy pokládána za viníka.
Celý problém je potřeba řešit celkovou změnou myšlení, hodnot a systému, který je už ze své podstaty utlačovatelský a násilnický.

     V tomto problému se převážně angažují nevládní organizace, které svou pozornost zaměřují především na prevenci, pomoc obětem a velkou měrou usilují o změnu zákonů, které však samy o sobě nic neřeší a i policie zákony často nedodržuje - k oběti násilí se často chovají hrubě, znásilněné ženy jsou vyslýchány muži, kterým se stydí svěřit. Řešit situaci můžeme my samy - třeba organizováním různých vzdělávacích aktivit, ve skupinách, organizacích a vzájemnou solidaritou, která je mnohem efektivnější formou řešení tohoto problému. Například jako na počátku 80.let, kdy v Německu ženy vedly kampaň proti násilí na ženách. Vyzývaly ženy, ale nejen je, aby pokaždé, kdy je někdo napadne, použily p횝alku. A zároveň je nabádaly, aby při zaslechnutí varovného signálu přišly na pomoc. Tato akce vyžadovala velkou informační kampaň nejen v médiích, ale také v každodenním kontaktu s lidmi. Ženy tak upozornily na to, že na ulicích není bezpečno a nejsou to ony, které by se měly bát.

     Jestliže nebudeme odporovat stávajícímu společenskému a ekonomickému uspořádání. A tím i obchodu se ženami/dětmi/mladistvými a růstu a legitimizaci sexuálního průmyslu. Tak potom akceptujeme vizi budoucnosti, kdy je země rozdělena na ty, kterým systém umožní si "vydělávat" v tzv. legálních zaměstnáních a na ty, kteří/ré jsou nuceni pracovat v sexuálním průmyslu. Ve své podstatě je dnes každé zaměstnání určitou formou prostituce. Člověk prodává svou pracovní sílu tak, aby mohl uživit sebe a potažmo svou rodinu. Což se stejně mnoha lidem ne(po)daří.

K jednotlivým zemím

     V každé společnosti jsou ukazateli násilí chudoba, diskriminace a neznalost. Ale nejhoršími nepřáteli bezpečnosti a důstojnosti žen je kapitalismus ve spojení s kulturními silami udržujícími mužskou dominanci a ženskou podřízenost. K nejextrémnějším formám násilí patří vraždy.
K činům pokládaným za násilí páchané na ženách patří porušování lidských práv žen po čas ozbrojeného konfliktu, vraždění, systematické znásilňování, sexuální otroctví a nucené těhotenství. Mezi činy pokládané za násilí páchané na ženách patří také nucená sterilizace a nucená interrupce, nucené používání antikoncepce, vyvražďování novorozenců ženského pohlaví a prenatální rodová selekce. V neposlední řadě se mezi násilí na ženách řadí i četné plastické operace, které probíhají zdánlivě "dobrovolně" a pod narkózou, ale se jedná o hrubé zásahy do lidského těla, které v drtivé většině případů nejsou vůbec potřebné - naopak mohou ženám v budoucnosti způsobit nemalé zdravotní komplikace - tomuto tématu se hlouběji věnuje leták Mýtus krásy.

     Státy severní Ameriky a západní Evropy záměrně uvádíme první v pořadí. Je to proto, média nám předkládají tyto země jako vzor demokracie, svobody a ekonomické prosperity

USA
1989 napadli 2-3 milióny mužů svoje partnerky
1993 - bylo 21-34 % všech dospělých žen fyzicky napadnuto svými partnery
1992 - každých 15 sekund některou ženu zbije její manžel nebo partner
    - v 70 % rozvádějících se manželských párů se vyskytovalo fyzické násilí vůči manželce
Více než 30 000 amerických mužů bylo zabito ve válce ve Vietnamu, ve stejném období bylo v rámci domácího násilí zabito víc než 17 000 amerických žen. Ve vyspělých státech se rodově podmíněné násilí odmítá, avšak na veřejnosti se často propaguje např. "rapovou hudbou", jejíž texty jsou často sexistické.

Kanada
- každá 10. žena je obětí domácího násilí.

Latinská Amerika
Ve 12 státech Latinské Ameriky může pachatel znásilnění dostat milost, pokud navrhne ženě sňatek.

Rakousko
- 54 % vražd se odehrává v rodině
- v 90 % vražd je obětí žena nebo dítě
- ročně je 150 000 - 300 000 žen obětí domácího násilí
- 50-70 % dětí (jejichž matky jsou týrané) jsou vystaveny přímému fyzickému, psychickému nebo sexuálnímu násilí
- Podle informací vídeňské policie dochází denně asi k 25 až 100 policejním zákrokům, které "řeší" domácí násilí.

Německo
- v každém 3. manželství bylo užito násilí. Žena se stává obětí vraždy 5x častěji než muž

Kosovo
- hlavním heslem genocidy bylo "zabít nebo znásilnit" - tisíce žen znásilněných během války, porodily nechtěné děti, ženy jsou považovány za poskvrněné. Existují a distribuují se pornokazety s reálnými záběry žen znásilněných během válečného konfliktu.

Bangladéš, Nepál, Pákistán, Indie, Alžír
- zohavování žen kyselinou. Muži míří kyselinou ženám do tváře, aby se již nezalíbily žádnému muži. Zákon, který klasifikuje útok kyselinou jako hrdelní zločin, se nepoužívá. Útoky byly zaznamenány i v USA, Anglii, Itálii, Jamajce, Vietnamu.

Indie
- zneužívání a prodávání dívek do otroctví
- nucení k prostituci
- rodiče své dcery prodávají do bohatých rodin
- porodit holčičku znamená neštěstí - holčičky v kojeneckém věku umírají na různé "záhadné nemoci" apod. Indie se již stala terčem mezinárodní kritiky - v dětské populaci je podstatně méně dívek než chlapců

Pákistán
- vraždy ve jménu cti. Ženy umírají pod rukama svým otců, manželů, bratru za to, že pošpinily svým chováním čest rodiny - většinou jsou ubodány, uškrceny nebo rozčtvrceny sekyrou.

Jordánsko, Irán, Kuvajt, Saudská Arábie
kamenování nevěrných žen - nevěrné ženy, nebo ty, které jsou manžely podezírány z nevěry, jsou zavražděny dříve než se dostanou před soud.

Čína
- populační politika jednoho dítěte, mít dceru je špatná investice - v dospívajících populacích je velmi málo dívek v poměru ke chlapcům
- zabíjení plodů a novorozeňat ženského pohlaví
- nejvíce ženských sebevražd na světě.

Tibet
násilná sterilizace tibetských žen komunistickým čínským systémem.

Afrika
Ročně je 2 000 000 dívek obětí ženské obřízky. Obřízka je prováděna primitivními nástroji a bez umrtvení. S rostoucí migrací stoupá počet ženských obřízek v Evropě. Přistěhovalci většinou minimálně jednu generaci dodržují své tradice.

Ghana
ženy jsou znásilňovány, bity, nuceny k těžké práci
mladá děvčata se stávají nevěstami bohů- slouží ve svatyních tradičních zapadoafrických bohů - vykonávají těžkou práci pro kněze, slouží jako milenky a rodí děti, všechen výtěžek patří knězi, někdy musí rodina dodat další pannu jako náhradu.

Súdán
- ženy jsou ve velmi nízkém věku nuceny do předem smluvených sňatků a mrzačeny ženskou obřízkou

Mauretánie
- přežívá otrokářské uspořádání společnosti - ponižování, týrání, bití, znásilňování.

Projevy domácího násilí:

Fyzické násilí - zahrnuje všemožné formy brutálního zacházení: kopání, tahání za vlasy, pálení, mlácení s úmyslem až usmrtit. Podle všech zkušeností se násilí časem eskaluje a stává se stále častějším a brutálnějším.

Vyvolávání strachu - strach před dalším násilím je často nejsilnějším nástrojem útlaku. Potom už vůbec není nutné použít tělesné násilí, už obava před ním zastrašuje. Často je vyhrožováno třetím osobám (dětem , příbuzným, ale i domácím zvířatům).

Psychické násilí - zahrnuje citové a slovní týrání; postižení to pociují jako narušení pocitu vlastní hodnoty a psychického zdraví. K této formě násilí patří např. zesměšňování na veřejnosti, urážlivé vyjádření o vzhledu nebo vlastnostech, osočování

Sociální násilí - je chování, které má za cíl člověka izolovat. Patří sem např. zákaz styku s rodinou nebo přáteli, uzamčení v bytě, zablokování telefonu apod.

Ekonomické násilí- znamená zneužití moci disponovat finančními prostředky. Muž/žena např. nedává na živobytí finanční prostředky nebo jenom nedostatečné množství, zatajuje výšku svých příjmů a majetek, ale kontroluje příjmy partnera/ky.

Slovníček:
* Gender (džendr) - je pojem, který vyjadřuje, že vlastnosti a chování spojované s obrazem muže a ženy jsou formovány kulturou a společností. Působení genderu ukazuje, že určení rolí, chování a norem připisované ženám a mužům je v různých společnostech, v různých obdobích či různých sociálních skupinách rozdílné. Gender není podmíněn geneticky, či "přirozenou" daností. Ale je určován společenskými a kulturními hodnotami a tradicemi. Jejich závaznost je tedy dočasným stupněm vývoje sociálních vztahů mezi muži a ženami Na rozdíl od pohlaví, které se nemění podle času či místa.
* Genderové stereotypy - Ustálené představy, zvyky. Připisování určitých rolí a vlastností ženám a mužům rozdílně a odděleně.
* Země původu - země, odkud lidé odcházejí za lepšími životními podmínkami, za prací, jedná se většinou o západní země,které jsou často dávány za příklad blahobytu.
* Globalizace - systematické odstraňování politických překážek volného pohybu zboží a kapitálu v zájmu ekonomické elity nadnárodních korporací

Prameny:
Časopisy Aspekt
Dneska Tě ještě nezabiju! - zpráva o stavu domácího násilí ( ROSA)
AdvoCats for women ( ProFem o.p.s., Aliancia žien Slovenska, Amnesty for Women)
Lola Press
Velký sociologický slovník, Praha, Univerzita Karlova, 1996

www stránky:
http://www.bkb.cz/
http://www.rosa-os.cz/main.htm
http://profem.cz

Některá centra pomoci obětem násilí:
Elektra - domácí násilí; Michnova 1622, 149 00 Praha 4; tel./fax: 00420-279 111 1,
e-mail: elektra@braillnet.cz
La Strada - obchod se ženami P.O. Box 305, 111 21 Praha, tel./fax: 22 71 10 38,
e-mail: lastrada@ecn.cz, SOS linka 00420-222 717 171

Zde si můžete stáhnout leták ve formátu PDF.