28. října pořádají každoročně čeští neonacisté k výročí vzniku Československého státu oslavné akce. Nejde jim o uctění památky vzniku republiky, kterou jejich nacističtí předchůdci v roce 1938 rozbili, ale prostřednictvím tohoto dne se snaží hrát na národní cítění lidí a ukázat se v lepším světle, jako zastánci národních zájmů, a ne jako neonacisté, kterými jsou ve skutečnosti.

Vážíme si lidí, kteří v té době bojovali za svou národní identitu proti útlaku Rakouska-Uherska. Touha po svobodě byla však zotročena novou formou moci v podobě národního státu, který odmítáme. Dnes se tento svátek stal fraškou nejen pro nacisty, ale i pro celou politickou garnituru, která svůj Československý stát bez souhlasu veřejnosti rozdělila.

3. března 2001 vznikla sloučením ultrapravicových uskupení nová politická strana Národně sociální blok (NSB). Ta pořádá 28. října v Praze na Letné tradiční neonacistickou demonstraci. Tato organizace, v které jsou spojeny očividně nacistické skupiny, vystupuje na veřejnosti pod maskou "hodných vlastenců" a jako tzv. jediná národní opozice. Ve skutečnosti je NSB bandou kriminálníků, demagogů a nacistických romantiků, kterým ani zdaleka nejde o blaho lidí, ale jen o uchopení moci. Nedávná historie by pro nás měla být varováním před tím, co by následovalo. Ukázkou toho je nedávná rasistická vražda Róma Oty Absolona ve Svitavách místním nacistickým skinheadem, který byl častým návštěvníkem demonstrací NSB. Jako antifašisté si uvědomujeme nebezpečí této nové strany a nárůstu neonacismu ve společnosti a nehodláme tolerovat jakékoliv ultrapravicové aktivity, zejména pak jejich veřejné akce. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli uspořádat informační kampaň v podobě infostánků a veřejných shromáždění. Tato kampaň vyvrcholí 28. října celorepublikovou antifašistickou demonstrací ve 12.00 v Praze na Náměstí Míru, jejíž snahou je co nejvíce ztížit propagaci NSB. Jako lidé, pro něž je svoboda a lidská a sociální práva něčím nadmíru cenným a nejen obyčejnou populistickou frází, uděláme maximum pro to, aby nebyli pošlapávány za tichého přihlížení policie.

Na těchto akcích odmítáme komunikaci s médii, s kterými máme z minulosti špatné zkušenosti. Posledním impulsem pro toto naše rozhodnutí bylo chování reportéra ČTK Michala Zítka, který nejprve na antifašistickou demonstraci v Náchodě 29. září 2001 přivedl čestného předsedu NSB Miroslava Rouska a poté vyprovokoval střet s jedním z účastníků, který byl na jeho podnět zadržen a posléze obviněn. To, že někteří novináři vystupují jako nezávislí pozorovatelé, ale ve skutečnosti jimi nejsou, ať už z úslužnosti systému, nebo z čistého oportunismu, dokazuje případ Patrika Kaizera z ČT, který udal jednoho z domněle přítomných incidentu, k němuž došlo během loňské zářijové antifašistické demonstrace. Neméně podstatným fenoménem současné mediální praxe je časté nekritické přejímání informací od bezpečnostních složek. Tato skutečnost se projevila např. 3. března 2001, kdy byly novináři odvysílány a publikovány účelově sestříhané policejní záběry, které měly ospravedlnit policejní násilí. Novináři se v tomto případě vůbec nesnažili o získání vyjádření druhé strany.

Tyto naše dny nekomunikace s médii by měly pro novináře být podnětem k zamyšlení nad jejich nezávislostí, seriózností a objektivitou.