Kauza Mumia Abu-Jamal
Mumia Abu Jamal, vlastním jménem Wesley Cook, je americký černošský aktivista, novinář a spisovatel, který již 19 let čeká v cele smrti na popravu. Mumia se již od mládí stavěl proti diskriminaci černochů. Dostal se tak do levicové černošské organizace Černí panteři (Black Panthers), v jejichž periodiku začal také poprvé uveřejňovat své články. Černí panteři viděli jediné řešení chudoby, rasismu a státního útlaku v revoluci. Zabývali se různými sociálními aktivitami, jako třeba vzdělávacími programy pro dospělé či pořádání bezplatných snídaní pro komunitu. Na počátku 70. let státní orgány Černé pantery prakticky zničily. Mumia se poté stal redaktorem místního philadelphkého rádia a dělal i reportáž e pro jednu z celostátních rozhlasových stanic. Díky nim byl zvolen za předsedu Philadelphské asociace černošských novinářů. V roce 1978 si svou reportáž í o policejním násilí proti komunitě MOVE vyslouž il nenávist starosty Philadelphie Franka Rizza. Ten začínal jako pochůzkář, později se stal vrchním komisařem, v roce 1971 byl zvolen šéfem městské policie a v roce 1972 se stal starostou města. Rizzo začal cílevědomě vytvářet rasistickou policii, která mu pomáhala v jakékoliv situaci. Mumiu začala také sledovat federální policie FBI a čekala na vhodnou přílež itost, jak se zbavit nepohodlného černošského aktivisty.
Jelikož se Mumia jako novinář mohl jen těž ko už ivit, přivydělával si taxikařením. Tak se 9. prosince 1981 stal svědkem sporu mezi policistou a Mumiovým bratrem Williamem Cookem. Mumia se samozřejmě rozhodl pomoci bratrovi a byl obviněn z vraž dy policisty D. Faulknera.
Soudní proces vedený proti němu byl očividně zmanipulovaný - od výběru poroty až po to, ž e soudce znemož nil Mumiovi, aby se sám hájil a drž el ho zavřeného mimo soudní místnost, kde nemohl nic slyšet a ani jinak sledovat průběh procesu. Soudce mu přidělil neochotného advokáta, který měl převzít obhajobu bez jakékoliv přípravy. Mumia byl uznán vinným a odsouzen k trestu smrti. Podal odvolání, ale to bylo v roce 1989 zamítnuto nejvyšším soudem Pensylvánie a trest smrti byl potvrzen. V červenci 1995 podal ž ádost o opakování soudního procesu. Tuto ž ádost odmítl A. Szabo - předsedající soudce. Datum popravy byl udán na srpen. Pouze díky vlně odporu, která se zvedla, Mumia přež il. Další rozsudek smrti byl nad Mumiou vznesen 4. března 1999. Jeho poprava se měla konat 2. prosince 1999. Opět se však vznesla obrovská vlna odporu a naštěstí bylo vykonání rozsudku z formálních důvodů odlož eno. Nic to ale nemění na tom, ž e rozsudek stále platí a můž e být vykonán kdykoliv! Mumia se nicméně snaž í psát i z cely smrti. Vydal dokonce i knihu. Za výdělek ze své knihy a také z mezinárodní podpory si mohl dovolit zaplatit obhajobu.
Postupem času vycházely na povrch důkazy, které vedly jak jinak než k Mumiově nevině. Vyšlo například najevo, ž e policista byl zastřelen pistolí ráž e .44, zatímco u Mumii byla nalezena zbraň ráž e .38, kterou si legálně koupil poté, co byl dvakrát přepaden. Policie nikdy neprovedla balistické testy této zbraně, aby určila, jestli z ní bylo před incidentem vystřeleno a nikdy také neprovedla testy Mumiových rukou, zda na nich nejsou stopy spáleného střelného prachu. Mnoho osob svědčících v Mumiův prospěch bylo zastrašováno policií a A. Szabem (bývalý zástupce šerifa a člen Fraternal Order of Police/FOP/ je známý počtem lidí odsouzených k trestu smrti /více než 30/, pouze dva z toho nebyly černoši a ž ádný z obviněných se nedočkal spravedlnosti. Např. Veronica Jonesová, které Szabo hrozil sedmiletým vězením, pokud bude trvat na své nové výpovědi svědčící pro Mumiu. Ta na ní trvala a byla hned v soudní síni zatčena).
Tento rok-2001- a to přesně 17. srpna došlo k obnovení procesu. Jedná se zřejmě o Mumiovu poslední šanci na získání spravedlnosti. Objevily se naprosto nové důkazy o Mumiově nevinně mezi nimi také svědectví Arnolda Beverlyho, který Fauknera skutečně zastřelil. Beverly ve svém prohlášení říká: "Byl jsem spolu s dalším chlapem najat a zaplacen, abych zastřelil Faulknera. Slyšel jsem, ž e Faulkner byl problémem pro spousty lidí a byl zkorumpován, protož e za úplatky umož ňoval bez trestního stíhání provozování ilegálních činností včetně prostituce, karbanu a prodeje drog v centru města
"
Sám Mumia Abu-Jamal vypovídá o příkladu takto:
"Já, Mumia-Abu Jamal prohlašuji: Nezastřelil jsem policistu Daniela Faulknera. Nemám nic společného s jeho zabitím. Jsem nevinen. V procesu se mnou mi bylo odepřeno právo hájit se. Nedůvěřuji obhájci, který mi byl soudem přidělen, a který se mě nikdy nezeptal, co se přihodilo tu noc, kdy jsem byl postřelen a kdy byl zabit ten policista. Byl jsem vyloučen minimálně z poloviny procesu. Vzhledem k tomu, ž e mi v soudním procesu byla odepřena všechna práva, nesvědčil jsem. Byl bych jen využ it k tomu, aby to vypadalo, ž e jsme měl spravedlivý proces. V řízení, které následovalo po mém odsouzení v roce 1995, jsem na radu svého advokáta Leonarda Weinglasse nevypovídal. Nyní mám poprvé mož nost říci, co se mi stalo v časných ranních hodinách 9. prosince 1981. Událo se toto: Jako taxikář jsem si často vybíral 13tou a Locustskou ulici, protož e to byla oblíbená oblast klubů s mnoha chodci. Myslím, ž e jsme se zrovna vrátil z cesty do West Philly, kam jsem odvezl zákazníka. Právě jsem vyplňoval záznam o cestách, když jsem uslyšel křik. Podíval jsem se do zpětného zrcátka a uviděl jsem policejní majáček. To nebylo nic neobvyklého. Pokračoval jsem ve vyplňování seznamu cest, když jsem uslyšel něco jako výstřely. Znovu jsem se podíval pozorněji, uviděl jsem svého bratra, stojícího na ulici, jak se potácí a křičí. Hned jsem vystoupil z vozu a běž el jsem k němu. Když jsem se dostal na druhou stranu ulice, uviděl jsem uniformovaného policistu, jak se ke mně otáčí s pistolí v ruce. Zahlédl jsem záblesk a on se slož il k mým nohám. Zavřel jsem oči, sednul jsem si a pokoušel se dýchat. Pak si pamatuji, ž e jsem měl pocit, jakoby mě někdo kopal, tloukl a probíral mě z omráčení. Když jsem otevřel oči, viděl jsem policisty všude kolem sebe. Řvali na mě, kleli, drž eli mě a cloumali mnou. Cítil jsem se ochablý a ztěž í jsem mohl mluvit. Když jsem se rozhlédl po tom davu policistů, spatřil jsem svého bratra. Krev mu stékala po krku, lež el na chodníku a policista mu klečel na zádech. Vytáhli mě na nohy a pak mnou smýkali o telefonní automat. Upadl jsem a pak mě hodili do antonu. Myslím, ž e jsem spal, až jsem uslyšel, ž e se otevřely dveře a nadávající bílý policista v bílé košili mě udeřil do čela. Nepamatuji si moc, co říkal, kromě spousty "negrů a černejch hajzlů." Myslím, ž e odešel a já jsem usnul. Jistě si nepamatuji, jak anton jel. Probudil jsem se a uslyšel jsem, jak řidič mluví vysílačkou o svém vězni. Anonymní, praskající hlas vysílačky mě informoval, ž e jsem na cestě do policejní budovy vzdálené několik bloků. Řidiči bylo poté přikázáno jet do Jeffersonovi nemocnice. Když jsme dorazili, byl jsem vytaž en z vozu na zem a zbit. Znovu jsem byl bit u dveří Jeffersonovi nemocnice. Nemohl jsem mluvit, natož pak křičet kvůli krvi v plicích. Nikdy jsem se k ničemu nepřiznal, protož e nemám k čemu. Nikdy jsem neřekl, ž e jsem toho policistu zastřelil. Nezastřelil jsem ho. Nikdy jsem neřekl, ž e doufám, ž e zemře. Nikdy bych něco takového neřekl. Prohlašuji pod hrozbou obvinění z křivé výpovědi, podle zákonů Spojených států, ž e výše uvedené je pravda a správně a výpověď byla mnou učiněna 3. května 2001 ve Weynsburgu v Pensylvanii."
Pokud se Beverlymu něco stane dříve, než bude moci vystoupit před soudem, jeho svědectví bude navž dy ztraceno. 19. července byla totiž soudcem Williamem H. Yohnem odmítnuta Mumiova ž ádost o tzv. "depozici" jeho svědectví. Depozitovaná výpověď můž e u soudu slouž it jako důkaz a má téměř stejnou váhu jako svědectví před soudem v případě, ž e svědek je nedostupný. Při depozici je svědek pod přísahou, obě strany mu kladou otázky a jeho svědectví je nahráváno. Ve dvanáctistránkovém odůvodnění soudce několikrát cituje tzv. Zákon o efektivní popravě (Effective Death Penalty Act) z roku 1996, čímž dává najevo, ž e zamítne kaž dou mož nost, která by mohla nevinně odsouzeného Mumiu dovést na svobodu.
Zákon o efektivní popravě byl přijat proto, aby zabránil nevinně odsouzeným dovolávat se spravedlnosti před federálním soudem. Reaguje tak na skutečnost, ž e do dnešního dne bylo z "cel smrti" propuštěno více než sto osob poté, co vyšla najevo jejich nevinna. Soud také zamítl depozici Beverlyho výpovědi. Ta podle soudu nemá vliv na ž ádnou z procesních stíž ností. Federální soud tak nepůsobil jako vyšší, kontrolní instance, ale ukázal se jako nástroj státu na konečné umlčení Mumii.
Silný mezinárodní tlak již jednou dokázal odvrátiti Mumiovu popravu pár minut před tím, než byla provedena. Případ Mumii-Abu Jamala jen dokazuje, jak důlež itá je solidarita. Již několikrát tlak mířený na úřady, kaž dý krok, kaž dá vlna odporu, která se zvedla pomohla Mumiovy utéci před smrtí. Nesmíme polevit v boji za jeho svobodu a také v boji za svobodu jiných. Když nemohou promluvit oni, pak to musíme být my, kdo pozvedne svůj hlas. Jinak ztratíme Mumiu a všechny ostatní. Kaž dý protestní dopis, kaž dá demonstrace pořádaná kdekoliv ve světě je důlež itou součástí našeho boje. Kapitalismus a jeho hlídací psi neustále zvyšují formy nátlaku, což dokázali také v Janově, kde surově zavraž dili jednoho z odpůrců kapitalistického systému. Nenechme se zastrašit. Dokaž me, ž e jsme silnější a náš boj ještě neskončil.
Solidaritu s politickými vězni! Svobodu pro Mumiu-Abu Jamala!
Světlana
