źivot není na prodej - rok poté
Je tomu právě rok, co Česká republika zažila při příležitosti zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu zatím vůbec největší veřejný protest proti ekonomické globalizaci u nás. Ignorace médií vůči názorovým proudům anti-globalistů byla ještě umocněna dle mého názoru zcela cíleným informačním embargem na téma globalizace v kontextu ženské otázky, která je stále v naší společnosti velkým tabu. Občanské sdružení Agentura GAIA pořádalo v Praze ve dnech zasedání SB a MMF mezinárodní diskusní forum "źivot není na prodej" aneb ženy, děti a příroda jako alternativa k politice WTO (Mezinárodní obchodní organizace), IMF (Mezinárodního měnového fondu) a WB (Světové banky). Zahraniční patronát nad touto akcí převzalo mezinárodní hnutí ženských eko-feministických aktivistek Diverse Women for Diversity (Rozmanité ženy za rozmanitost). Z českých novinářů a novinářek na akci nepřišel vůbec nikdo, přestože byla několikrát předem avizována. Policejní jednotky bránily účastníkům a v jednom případě i samotné přednášející ve vstupu na konferenci.
Zakladatelkou a zároveň nejvýraznější představitelkou tohoto hnutí je indická ekofeministka Vandana Shiva. Na konferenci "źivot není na prodej" vystoupila s příspěvkem na téma chudoba a globalizace a mimo jiné zde zmínila: "Děkuji všem odvážným lidem, kteří překonali překážky a našli si cestu do Národního domu na Vinohradech a přišli na naši konferenci. Všichni, kteří si troufli se vzepřít, či bojovat proti ekonomické politice "svaté trojice WB, IMF a WTO a jejím dopadům, museli vždy zákonitě prožít takový stav obležení, jaký dnes vidíme v ulicích Prahy."
Globalizace a chudoba
Indická ekofeministka Vandana Shiva popsala enormně vzrůstající počet sebevražd rolníků v Panjabu, jedné z prosperujících zemědělských oblastí Indie. Příkladem katastrofální situace bylo masové zničení včelstev pesticidy s následným nedostatečným opylováním ovocných stromů. Ve státě Andrha Pradesh zemědělci přešli k údajně finančně lukrativním a předtím neobvyklým plodinám.Nyní jsou z nich jsou žebráci. Jejich domácí osivo bylo nahrazeno hybridním, které musí být každoroční kupováno za vysoké ceny. Rolníci jsou nyní tak zadluženi, že si berou ze zoufalství život použitím pesticidů. K sebevraždám dochází dále pro nedostatek vody, který není přírodním úkazem, nýbrž je způsoben důlními pracemi poblíž již tak suchých míst, dále například nahrazením poměrně suchomilných plodin pěstováním tržních rostlin zcela vysušujících půdu.
Globální válka
Profesorka Marie Mies z Německa pohovořila v Praze o tom, že globální systém volného obchodu je neokoloniálním systémem světové války. Obvykle je obchod považován za mírovou záležitost. Ti, kdo prosazují globální systém volného obchodu dokonce slibují, že globalizace neoliberálně pojímaného obchodu přinese věčný mír v celém světě. Mluví o tzv. "level laying", jakožto systému, zajišujícímu všem zúčastněným "hráčům" rovnost. Stačí se však podívat na minulé století a uvědomíme si, že řeči o mírumilovném volném obchodu jsou mýtem. Všude v patriarchálním světě byl světový obchod prosazován a vytrvale doprovázen pirátstvím, válečnými akcemi, dobýváním, otroctvím a kolonialismem.
Toto je naše voda !
Z Bolívie nás přijel do Prahy navštívit Carlos Craspo, vyprávěl o odporu lidí namířeném proti privatizaci vody v Cochabanbě. Bolívie začala se strukturálními úpravami podle Světové banky (Structural Adjustments) v roce 1985. Zvláš velký odpor vyvolal velkoprojekt vybudovat sto patnáct metrů vysokou přehradu a vodu dopravovat devatenáct kilometrů dlouhým tunelem. Tento projekt s názvem Misicuni měl politickým špičkám země zajistit vítězství ve volbách a přinést další výhody. Vyvolal však odpor, což vedlo k veřejné debatě o celkovém hospodaření s vodou. Od června 1999 pracovala odborná skupina rozebírající očekávané dopady uvedeného zákona a vznikl Výbor pro uhájení vody a domácího hospodářství. Ve stejné době Světová banka ukončila zpracování důvěrné zprávy o veřejných výdajích v Bolívii. Tato zpráva podtrhovala význam nového zákona o vodě jako záruky privatizace ve vodním hospodářství, navrhovala konkrétní privatizaci, vítala dohlížecí funkci silných soukromých společností a vedla k likvidaci subvencí do vodárenských služeb.
Přesycení proti hladovějícím
Prof. Ursula Oswald Spring, bývalá ministryně životního prostředí Mexika, podala dokumentovaný a statisticky doložený přehled o nerovné výrobě, distribuci a spotřebě potravin ve světě, dále pak stručný přehled o nejzávažnějších škodlivých důsledcích globalizace na národní ekonomiky, např.
Závislost národních ekonomik na celosvětové ekonomice.
Globální sí finančních trhů umožňuje spekulace a škodlivé krátkodobé investice. Vede k periodickým hospodářských krizím.
Nadnárodní společnosti rozhodují o investicích.
Světové finanční organizace nutí zaostávající státy k neúnosným úsporným opatřením a omezením.
Z podpory nadnárodních společností těží především velkovýroba a velkoobchod, kdežto požadavky na udržování prostředí a zdraví jsou ignorovány.
Globalizace pěstuje spotřebitelskou kulturu a společnost.
Národní státy nemají prostředky na kompenzaci negativních vlivů globalizace, naopak mezinárodní dohody je nutí k podpoře nadnárodních společností.
Zemědělská velkovýroba má negativní vliv na životní prostředí a zdraví.
Odlesňování, vzrůstající koncentrace CO2 v atmosféře a rozrušování ozónové vrstvy vedou ke globálnímu oteplování a působí spolu se znečištěním moří a sladkovodních zdrojů, k erozi a vysušování půdy, rozšiřování pouští atd. velké přírodní pohromy a ztráty na životech.
Adéla P.
Agentura GAIA vydala "rok poté" sborník "źivot není na prodej", který obsahuje případové studie k jednotlivým tématům a příspěvky účastnic a účastníků v plném znění. Rozhovory s některými účastnicemi, záběry z konference i pražských demonstrací jsou spolu s dokumentem o mezinárodním ženském hnutí zachyceny na videosnímku francouzské reportérky Mariny Galimberti "Budoucnost už je tady".
Agentura GAIA, Lublaňská 18, 120 00 Praha 2, tel: 02/22519734, e-mail: gaia@ecn.cz
