Osvobození zvířat:
Peter Singer
Poprvé byla tato kniha vydána roku 1975 v Americe v době, kdy vegetariánství nebylo tak rozšířené. K českému čtenáři se však dostává v aktualizované podobě. Ač jsou zde používány údaje ze sedmdesátých let, všimneme si, že se liší pouze počty týraných a nesmyslně zabíjených zvířat. Jinak pokusy, zabíjení zvířat na jatkách a jejich týrání ve velkochovech je naprosto stejné. Současně stoupl i počet lidí, kteří právě z tohoto důvodu změnili svůj způsob stravování. Je však nutné změnit zcela svůj způsob života a odstranit všechny formy útlaku na zvířatech, jako jsou cirkusy, lov, a už jako sport nebo pro kožešiny, chování zvířat v zajetí (často po zastřelení matek), týrání zvířat při rodeích, zabíjení velryb harpunami pod rouškou vědeckého výzkumu, utrpení delfínů uvízlých v sítích položených do moře rybářskými čluny a celkové přehlížení potřeb a životních zájmů zvířat při rozšiřování naší říše betonu a znečišování povrchu zeměkoule.
Neustále si mnoho lidí myslí, že jsou pány tvorstva a že si mohou se zvířaty a přírodou vůbec zacházet, jak se jim zlíbí. Toto vše autor připisuje druhové nadřazenosti v angličtině nazývané speciesism. Tu objasňuje na sexismu a rasismu. Jako příklad uvádí dílo Ospravedlnění ženských práv (chybně přeloženo) od Mary Wollstonecraftové(1792) a Taylorovo Ospravedlnění práv zvířat, kde se Wollstonecraftové pokoušel její fakta vyvrátit.V té době byla rovnoprávnost žen považována za stejně absurdní jako dnes rovnoprávnost lidí a zvířat. Singer se zde také pokouší vysvětlit, že rovnoprávnost neznamená přistupovat ke všem utlačovaným stejně, nebo požadovat pro ně stejná práva. Základní princip rovnosti nevyžaduje identický přístup, ale vyžaduje stejné chápání. Ptá se, kde vůbec bereme právo na pokusy. Když můžeme zabíjet a využívat mláďata zvířat, proč také stejně nepřistupujeme k nemluvňatům, které mají stejné myšlení? Věnuje se zde také druhové nadřazenosti v praxi, ale omezil se pouze na dva příklady: vivisekci a zabíjení zvířat pro potravu. Sám Singer zde uvádí, že v prvním případě jsou pokusy zaštitovány vládou, kterou si lidé volí, a placeny z daní, které odvádějí. Druhý příklad-chov zvířat pro potravu, je umožňován tím, že většina lidí kupuje a jí masné výrobky. Jako jedno z řešení Singer uvádí, že je nutné změnit politiku naší vlády. Právě v tomto shledávám knihu značně nedomyšlenou a nepropracovanou. Každá vláda a její politika bude založena na vykořisování a prodej různých výrobků (i výrobků ze zvířat) je jednou z úloh kapitalismu.
Druhá kapitola je věnována pokusům na zvířatech a to jak vojenským, tak pro kosmetické účely. Je zde popsáno mnoho nepochopitelných a nepotřebných pokusů páchaných na zvířatech. Jako příklad je zde uváděno podávání různých dávek výbušniny TNT psům a katalogy s komerčními výrobky pro profesionální vivisektory. V časopisech jim určených jsou nabízeny výrobky od schrán pro zvířata až po přístroje na useknutí hlavy a emulgátor na hlodavce, který "rychle zpracuje zbytky malých zvířat na homogenní směs". Je jasné, že společnosti by se neobtěžovaly vyrábět a inzerovat taková zařízení, pokud by neočekávaly odpovídající prodej. A přístroje se nekupují proto, aby se nepoužívaly. Určitým prostředkem k odstranění utrpení zvířat je podle Singera informování o tom, co se děje na univerzitách a v komerčních laboratořích. Zákazníci mohou odmítnout koupit zboží, které se testovalo na zvířatech. Studenti by měli odmítat provádět pokusy, které považují na neetické. Opět ukazuje svoji naivitu, když říká jak je důležité, aby se tato otázka stala i politickým problémem. Pokud si Singer myslí, že právě toto je úspěch, trpce ho lituji. Nechápe, že tato problematika se může stát nanejvýš prostředkem boje při předvolebních kampaních. Politiky nezajímá ani utrpení lidí, kteří jsou pro ně podle nich přeci jenom rovnější, natožpak utrpení zvířat, které jim a obchodníkům navíc přináší zisk.
Třetí kapitola se věnuje využívání a zneužívání zvířat na jídlo- nejrozšířenějšímu vykořisování jiného druhu, které se odehrává v každodenním životě. Maso a drůbež se kupuje v úhledných plastových obalech, vůbec nekrvácí, tudíž ani zdaleka nepřipomíná dýchající, chodící a posléze velmi trpící zvíře. Lidé si neuvědomují utrpení, kterým toto zvíře muselo projít, než se dostalo na jejich stoly. Neuvědomují si vraždu, která na něm byla spáchána. Tento druh průmyslu je spojen s velkými daňovými úniky-autodopravci se stávají velkochovateli krůt a hovězí pochází od pojišoven. Dále si zde můžeme přečíst o neskutečně krutém zacházení se zvířaty ve velkochovech a to jak pěstovaných na maso, či pro mléčné výrobky a vejce. Hlavním cílem je vypěstovat co největší zvíře za co nejkratší dobu. Téměř všichni chovatelé uřezávají zvířatům rohy, vypalují značky a kastrují je. Kastrace se provádí bez pomoci anestetik, značkování se provádí rozžhaveným železem. Ani jedna z forem chovu neumožňuje zvířeti, aby vyrostlo a stalo se součástí komunity jedinců. Dozvídáme se o útrapách, které čekají zvířata při transportech, které jsou pro ně patrně trýznivější než samotná cesta na jatka. Lidé, kteří si maso kupují a de facto zabíjení zvířat podporují, se málokdy dostanou na jatka a filmy o praktikách jatek nejsou v televizi oblíbené. Kdybychom se měli porážet navzájem, byli by z nás všech vegetariáni. Podle Singera je opravdu nutná zásadní změna našich názorů a praktik.
V závěrečné části jsme seznámeni s argumenty pro a proti vegetariánství. Určitým východiskem, jak se zbavit druhové nadřazenosti je seznámit s těmito problémy své přátele, vést své děti k tomu, aby se zajímali o blaho všech cítících bytostí, veřejně protestovat ve prospěch ostatních živých tvorů, ale podle mého názoru je nejdůležitější jeho rada seznámit s tímto problémem své poslance, protože ti se v této oblasti budou zajisté velmi rádi angažovat.:o))))
Další problematickou stránkou této knihy je její překlad. Není zde překládán anglický výraz sex (pohlaví), a čtenář/ka, který/á není obeznámen/a s tímto výrazem, nemůže pochopit význam. Také se můžeme setkat se špatným překladem názvů děl-Ospravedlnění ženských práv namísto Obhajoby ženských práv či s překládáním názvů organizací, které u nás nefungují-Animal Liberation Front jako Liga za osvobození zvířat.
I přes všechny výhrady, které k této knize mám, však všem doporučuji, aby si ji přečetli.
Světlana
Singer, P. (2001) Osvobození zvířat. Praha: Práh.
Překlad: Zdeněk Janík a Zuzana Gabajová.
