OI!WARNING-źIVOT NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ
Autory, scénáristy a producenty filmu OI!WARNING jsou bratři Benjamin a Dominik Redingovi. Příběh je zasazen do atraktivního prostředí subkultury německých punkerů a skinheadů. Samotné realizaci filmu předcházela dlouhá doba pro shánění finančních prostředků (4 roky), která byla využita pro práci na scénáři. Ten prodělal celkem pět kompletních přepracování. Film se nesnaží o vysvětlení skinheadského kultu a ani nereflektuje rasismus či homofobii, které jsou s touto komunitou často spojované. Autoři sami říkají, že se snažili o "natočení něčeho odlišného od běžného teeneagerského tématu, kde se vyskytují pouze dvě extrémní polarity "realita" (mladí, krásní a úspěšní) a "dno" (násilí, drogy, témata ze společnosti subkultur). Na prvním místě byla snaha podat reálný obraz života scény punkerů a skinheadů, ze které sami autoři pocházejí. Otázka je, zda se jim to opravdu podařilo. Do reálného prostředí zvolili příliš silný příběh, který jejich záměr o pravdivou výpověď odsouvá poněkud stranou. O skinheadské společnosti se dá říci, že je převážně maskulinní, ale v tomto ohledu film v některých scénách zachází do extrémů. Není pravdou, že skinheadky stojí na koncertech v pozadí a slepě sledují své silné mužské protějšky a vždy hrají pasivní roli. A těžko lze předpokládat, že ti samí lidé chodí každý týden na stejnou skupinu. A i přesto, že se tomu autoři chtěli vyhnout, hrozí zde nebezpečí vytvoření stereotypu nemyslícího a agresivního skinheada.
O co vlastně jde:
Janoschovi je právě 17 let a vyhodili ho ze školy. Mnohem raději se věnuje jízdě na motorce a motorkářským srazům u Bodamského jezera, odkud také pochází. Už má právě dost klidné domácnosti a máminy péče. Sedá na motorku a vyráží za svým starým motorkářským kamarádem Komou (20). Ten mu jednou poslal pohlednici s pivovarem, ve kterém pracuje. Janosch ho najde, ale po Komovi ani stopy. K jejich shledání nakonec dochází na nádraží, kde se Janosch stane svědkem divoké rvačky, ve které má hlavní roli Koma. Ten pozve Janosche do svého bytu, kde žije s přítelkyní Sandrou. Sandra je těhotná a nejradši by Janosche "vykopla ze dveří", zejména po tom, co ho Koma nechá spát v dětském pokoji. Ale Koma si stojí za svým, Janosch zůstane. Koma je skinhead, ne nazi, ne red-skin, ale "100% apolitická pleška", jak sám říká. Je velký, silný a ovládá kickbox, to udělá na Janosche velký dojem. Hned příští den ho Koma vezme na koncert, samé "plešky", pět drsných chlapů na pódiu a hlasitost 90 decibelů. Příští ráno mu Koma ukazuje svůj "hrad": bunkr v opuštěném lomu. Ten mu slouží jako tajná skrýš a zároveň jako skinheadské muzeum. Jsou tu fotky ze skinheadských koncertů, plakáty, kickboxerské poháry a CD s Oi hudbou. Koma ukazuje Janoschovi hrdě svou říši. Janosch chce okamžitě být jako Koma. Hodí si na sebe to správné oblečení: businessky, košili Ben Shermann, kšandy a Martensky. Dívá se na sebe do zrcadla a cítí se jako chlap. Jenom ty vlasy jsou pořád dlouhé, to ale Koma napraví v pěti minutách. Tolik respektu jako teď Janosch ještě nezažil. A pak přichází Blanka, Sandřina spolužačka, je pěkná a chytrá. Janosch je podle ní jiný než ostatní spolužáci ze třídy a zamiluje se do něj. Na společném výletě u jezera dochází k prvnímu sblížení. Komu to naštve, jeho nejlepší kamarád Janosch - upřímný obdivovatel a napodobovatel - má přítelkyni. Vztek musí hned ven, výprask dostane punker, který se tam objeví. Ani Janosch nezůstává pozadu, ta největší rána přichází od něj. Ještě v dobré náladě z jejich "hrdinství" spí Janosch poprvé s Blankou. Druhý den jde do tetovacího studia, kde chce doladit svou image podle Komova vzoru. Tam se stane svědkem rozhovoru. Zottel (19), punker z Bauwagenplatzu*, vypráví, jak jeho kamarád Linus dostal od plešek u jezera. Na jedné narozeninové párty potkává Zottela zase, tentokrát v roli divokého plivače ohně. Janosch je nadšený. Zanedlouho poté exploduje Komův bunkr. Z toho má radost Sandra, protože už chtěla konec Komova skinheadského kultu, dítě je tady, tedy dvě děti - mají dvojčata. Koma musí být konečně tátou. Konec pití, žádné rvačky, žádné koncerty do ranního svítání. Koma má vlastní teorii, kdo to udělal: ten punker, co dostal výprask v lomu. Jeho nenávist nezná hranic. Janoschovi už se protivý Komovi řeči a touží zažít něco nového. Navštíví Zottela v jeho maringotce. Zottel mu ukáže okolí, zažongluje mu s noži a taky pro něj skočí ze třímetrového skákadla do vypuštěného bazénu plného bláta a zpívá při tom písničku o "špinavé svini". Janosch je fascinován jeho pozitivním způsobem života. Zottel je svůj a vnější vzhled pro něj není důležitý. Dochází mezi nimi k intimnímu sblížení a Janosch rázem zapomíná na Komu i Blancu. Koma ale na Janosche nezapomněl. Zjistí, že Zottel a Linus jsou dobří kamarádi. Teď chce Koma pomstu. S pasivní pomocí Janosche zapaluje Zottelovu maringotku a sám ho brutálně "popraví". Teprve v té chvíly si Janosch uvědomuje svou zradu a to, kdo pro něj byl opravdu důležitý, bere kámen a mrští ho Komovi do obličeje
Kdo v OI!Warningu hraje?
Představitelé pro tento film se hledali všude, na koncertech, na ulici, na demonstracích, na diskotékách, na hereckých školách, na Open Air festivalech, opravdu všude.
Prolínají se tu tři linie: částečně přicházející dokonce ze scény, a dva profesionální herci v hlavních rolích: Sandra Borgmann, hraje Komovu přítelkyni. Sashu Backhause, který bydlel v jednom bauwagenplatzu v Hamburku a hraje mladého skinheada Janosche, jsme poprvé viděli jako zpěváka punkové kapely. Britta Dirks, která hraje spolužačku Blancu pochází ze Stuttgartské herecké školy a už hrála velké role v divadle. Simon Goerts, který pochází od Bodamského jezera,pracoval jako kulisák v Hamburku a už měl něco jako filmovou zkušenost (malé role v TV- představeních) pro jeho roli tvrdého skinheada.
Jens Veith žil už v době, kdy byl požádán o roli,podobným způsobem jako Zottel: jako chrlič ohně a jako žonglér cestoval zemí. źil ve squatu, ale také na ulici zcela bez peněz.
Jakou hudbu můžete ve filmu slyšet?
Je tam spousta dobré hudby. Skinheadka Sandra poslouchá ráda klasickou ska hudbu: Bad Manners, Desmonda Dekkera, The Beat, Derricka Morgana. Janosch poslouchá rád soul ze 60. let: Fortune Teller od Bennyho Spellmana. Koma poslouchá skinheadskou hudbu například Loikaemie. Naproti tomu Blanca poslouchá ráda lehčí věci, jako moderní soul ze stuttgartu "Danacee". Naprosto jiný hudební vkus má Zottel: poslouchá street-punk z Francie jako Berurie Noir, Perfuses nebo legendární Trotskids.
Taky zde můžete slyšet stejnojmenný kousek OI!Warning, který extra pro tenhle film napsala skupina Terrorgruppe. Vyšla na singlu u Epitaphu a taky se nachází na soundtracku. A spoustu dalších
.
Světlana
