Toni Morrison - MILOVANÁ

Říká se, že... "Je to první žena černé pleti, která získala Nobelovu cenu za literaturu." "Je jednou z nejslavnějších spisovatelek na světě." "Díky románům T. Morrison porozuměli běloši černošské duši lépe než kdy předtím." Osobně mě ale všechny tyhle komplimenty nijak neoslovují. Je bezpochyby pravdou, že T. Morrison vedla a snad stále vede dosti neobyčejný život a že její knihy jsou hodně čtené, nejdůležitější pro mne je ale fakt, že mě její kniha Milovaná oslovila hned po přečtení několika stran.

Dalo by se říci, že centrálním tématem této knihy je mateřská láska. Láska tak velká, že donutí matku zabít vlastní dítě "jen" z obavy, aby jej nepostihl stejný osud jako ji - tedy život v područí bílých otrokářů. Záměrně ale píšu "dalo by se říci", protože stejně nosným tématem je určitě i láska ke svobodě, uvědomění si, že život bez ní není životem, nýbrž přežíváním. Celý příběh je vyprávěn retrospektivně, tudíž vlastní tragédii, která neustále visí ve vzduchu, se čtenář dovídá až za polovinou knihy. Hlavní postavou je otrokyně, které se téměř záhadou podařilo uprchnout ze zajetí a se svými čtyřmi dětmi se usadit v domě matky svého muže, který útěk nepřežil. Její život je šťastný až do té chvíle, kdy nedaleko jejich domu spatří svého bývalého majitele. V hrůze, že se děti stanou také otroky, se rozhodne raději je i sebe usmrtit. Než je zastavena, podaří se jí jedno z nich skutečně zabít. Matka je však i přes krveprolití, které způsobí, nadále přesvědčena o ospravedlnitelnosti svého činu. Ono zabité děvče se ale mnoho let po své smrti vrací zpět, aby své pozůstalé trápilo a mstilo se za svůj zmařený život.

Jestli byl ale život skutečně zmařen zbytečně, jestli by žití v otroctví nebylo horší a do jaké míry měla matka právo rozhodnout za své dítě, jsou otázky, nad kterými je čtenář nucen přemýšlet. A mně se nabízí otázka, zda byla odsouzeníhodná vražda ze zoufalství a hrůzy z věcí příštích, či si odsouzení zasloužil v té době platný otrokářský systém?

Zajímavý příběh? Zajímavější na něm však je, že je celý psán na základě dokumentárního materiálu z novin z roku 1855, který hovoří o otrokyni Margaret Garner, která uprchla z plantáže v Kentucky a skutečně se po dopadení svým majitelem pokusila zavraždit své děti, ale stihla jen jedno. A vždy byla přesvědčena o ospravedlnitelnosti svého činu.

Markéta