Tento web již není aktualizován.
Pokud vás zajímají
anarchofeministická témata,
navštivte anarchofeminismus.org

AFS
KDO JSME ? ANARCHO
FEMINISMUS
IDEÁL KRÁSY TRH S LIDSKÝM MASEM A DOMÁCÍ NÁSILÍ EKONOMICKÁ
GLOBALIZACE
KULTURA
A UMĚNÍ
ČASOPISY PROHLÁŠENÍ, MATERIÁLY ... anarchofeministický
archiv
H O M E
Kontaktujte nás !!!
anarchofeminismus@centrum.cz

Pokud máte zájem o Přímou cestu pište na:
baterky@centrum.cz
Zájemci ze Slovenska, prosím, kontaktujte:

ČSAF
P.O.Box 16
840 08 Bratislava 48 slovensko@csaf.cz

Černo-červená distribuce
Č.Č.D - východ
Poste Restante
066 02 Humenné 2
ccdvychod@post.cz
>>ODKAZY<<

Anarchistický
černý kříž

>>ENGLISH INFO<<
Edelweiss Piraten
Edelweiss Piraten

Německý a anglický jazyk pod feministickým drobnohledem

Čeština podle názoru mnoha lidí působí jako ultrasexistická ("Čeština je, všimněte si laskavě, jeden z nevíce sexistických jazyků světa, nebo explicitně poukazuje na pohlaví objektu, ale s tím se jistě některá z příštích reforem pravopisu vypořádá i bez feministek"1). Reforem českého pravopisu bylo několik, jazyk zkomplikovaly, ale z genderového pohledu se jazyk nezměnil vůbec, pravděpodobně spíše proto, že feministických hlasů je stálo málo. Narozdíl od angličtiny ale rozlišuje slovo muž a člověk. Angličtina má pro oboje pouze slovo men. Němčina sice má slovo der Mensch - člověk a der Mann - muž, ale zato se ve větách s neurčitým podmětem používá slovíčko man - odvozené od der Mann. V češtině je k německému man sagt ekvivalent - "říká se".

Dneska už se v Německu prosazuje i frau sagt - v češtině též "říká se". To kritika těchto západních jazyků. Jinak se v Anglii a v německy mluvících zemích, v tomto případě Německu a Rakousku, genderově rovnějším alternativám věnuje více dokonce i zákonné pozornosti. V Německu v roce 1972 bylo ustanoveno, že je ženu možné oslovit Fräulein (slečna, výraz upozorňuje na provdanost, či neprovdanost dané ženy, potažmo na její sexuální uvolněnost) jen na její výslovné přání, a toleruje se to u oslovování servírek. Když už jsem u němčiny, tak v psaném jazyce existuje alternativa pro splitting. Např. ženský rod j.č: die Anarchafeministin m. č.: die AnarchafeministInnen, mužský rod: j. č. der Anatchafeminist, m. č. der Anarchafeministen. Množné číslo zahrnující obě pohlaví ale v jednom slově (tedy náhrada splittingové formy s lomítkem) je die AnarchafeminIstnnen. Tedy to velké a "absurdní" I (Ó čeští prtoifeminstičtí lingvisté co je to proboha za "paskvil"?) uprostřed slova naznačuje muže i ženy anarchofeministy a anarchofeministky.

V angličtině se prosazují zase jiné alternativy zejména pro rodově neutrální zájmeno. Místo používaného he: tey, co, E, thon, mon, heesh, ho, hesh, et, hir, jhe, na, per, xe, po. Zatím se žádný definitivně neprosadil. V angličtině se dále prosazují i rodově neutrální a od mužských tvarů neodvozená podstatná jména. Např. už neexistuje slovo chairman (předseda) ani chairwoman ale pouze chair, popřípadě chairpeson. Feministky a feministé se brání utváření ženských ekvivalentů pomocí ženské koncovky ess. Takže místo hostess navrhují flight attendant apod. I v Němčině se prosazují novotvary jako die Freundinschaft. U nás pořád existuje jen přátelství a nikoliv jak by zněl pravděpodobně překlad die Freundinschaft - přítelkyňovství. Ke slovu die Mannschaft - mužstvo je slovo die Frauenschaft - ženstvo. Nejlepší je ale i podle německých feministů a feministek (stejně jako u anglických) najít slovo genderově neutrální, takže místo die Putzfrau - uklízečka (vychází z reality, že většinou uklízejí ženy) - die Putzkraft - uklízecí síla. Pravda je, že pro němčinu (nevím jak pro angličtinu) jsou novotvary jednoduší vzhledem k tomu, že němčina může prakticky udělat sousloví viz die Mannschaft a die Frauenschaft z libovolných dvou či více slov. V tom se od češtiny dost liší. Myslím si, že je nesmysl genderové alternativy slepě kopírovat z jednoho jazyka do druhého, protože každý jazyk má své kulturní dějiny. Ale jako inspirace a motivace by to pro české lingvisty a lingvistky být mohlo.

Poznámky:

    Softwarové noviny V, 1994, 9, s. 85. (Převzato z: Světla Čmejrková, Jazyk pro druhé pohlaví.

Použitá literatura:

  • 1. František Daneš, Ještě jednou "feministická lingvistika" In: Naše řeč 80, 1997, č. 5, str. 256 - 259.
  • Jana Hoffmannová, Feministická lingvistika? In: Naše řeč 78, 1995, č. 2, str. 80 - 91.
  • Světla Čmejrková, Jazyk pro druhé pohlaví.

    Tamara