Graham Purchase - Anarchismus a ekológia

V červnu vydalo slovenské nakladatelství Bod zlomu ve spolupráci s publikační skupinou FSA slovenský překlad knihy významného současného anarchisty Grahama Purchase - Anarchism and environmental survival. Jedná se o významný vydavatelský počin a to hlavně z důvodu, že se jedná o knihu současného autora na současné téma; která je zároveň pozitivní ve smyslu hledání alternativ.

V kapitole na téma komunity a ekologického regionu autor propaguje přirozený geograficky a ekologicky pojatý region jako alternativu k nacionálnímu pojetí společnosti. Rovněž se zabývá koncepcí zelených měst.

V kapitole "Princíp bioregionálnej federácie" autor poukazuje na myšlenku role solidarity a altruismu v biologických systémech, kterou v 19. století propagoval Kropotkin jako protiklad k čistě konkurenčnímu pojetí darwinismu, a která se dnes dostává do popředí zájmu biologů i mikroekonomů.

U kapitoly "Anarchizmus, teória chaosu a metafyzika prírody" jsem se dopředu obával, co se dočtu. Tisíce vědců se snaží většinou dost násilně naroubovat tento módní fenomén na své obory, teď měla být naroubována na anarchismus. Autorovi se ale podařilo napsat velmi zajímavou polemiku na téma vnitřní proti vnější organizaci, na téma centralizace a na další související témata.

V kapitole týkající se anarcho-syndikalismu se autor pokouší argumentovat proti představě, že zájmy pracujících, potažmo zájmy průmyslu, musí být v protikladu proti životnímu prostředí.

V kapitole "Anarchizmus, ekológia a žudská populácia" autor navazuje na kritiku malthusianismu, tedy kritiku většinou spojovanou s osobou M. Bookchina. Autor netvrdí, že populační exploze je mýtus, ale za její příčiny považuje důvody sociální, nikoliv biologické. Rovněž negativní důsledky populační exploze jsou podle autora způsobeny sociálními důvody.

V kapitole týkající se osoby M. Bookchina a jeho kritiku odborů se autor zastává anarcho-syndikalismu.

V kapitole "Anarchizmus, feminizmus a zelená revolúcia" vyzdvihuje autor roli žen - anarchistek v historii anarchistického hnutí. Zároveň upozorňuje na časté iracionální argumenty pro eko-feminismus. Výjimečnost vztahu žena - životní prostředí vidí autor v sociálních důvodech a odmítá nějaké "vyšší", "spirituální" důvody.

V dalších dvou kapitolách se autor zabývá myšlenkou práv zvířat a otázkou živočišné výroby, kterou jako takovou neodmítá.

Kapitola "Divočina a žudská komunita" autor vysvětluje význam různých forem nedotčené přírody pro lidskou společnost.

Kapitola "Anarchizmus a sebaobrana komunít" přináší polemiku různých strategií ochrany životního prostředí.

V poslední kapitole nazvané: "Anarchistická spoločnosť a jej praktické dosiahnutie" autor otevírá otázky technologie, městských komunit, syndikalismu, revoluce i historického neúspěchu marxismu.

Vím, že kniha vyvolala polemiku ohledně názvu jejího překladu. Na jednu stranu chápu překladatele, že volili kratší a více říkající název, na druhou stranu tentýž autor vydal ještě knihu Anarchism and ecology (Black Rose Books, 1997).

Vojta