Úvod k anarchofeministickým prohlášením

Feministické hnutí, které se začalo rozvíjet v 60. letech 20. stol (tzv. druhá vlna feminismus, pozn. překl.), přineslo svou vlastní organizační formu a praxi, kde středem byla malá skupina (např. sebeuvědomovací), která se často skládala z blízkých přátel. Z tisíců takových skupin potom vyrostlo rozsáhlé mezinárodní hnutí.

Pro feministické hnutí byla v jeho začátcích typická absence vůdců a vůdcovství, decentralismus, federalismus - což dokazují tisíce časopisů, novin a brožur vydávaných jednotlivými skupinami - nedogmatičnost a odmítání všech ideologií a směrů. Z toho všeho pak pramenil důraz na nehierarchičnost hnutí. Tyto organizační formy se zrodily spontánně bez jakýchkoliv vnějších příkazů a předpojatých programů.

V polovině 70. let začaly být tyto principy ohrožovány nástupem politických ideologiích. Těch ideologií, které byly některými ženami nahlíženy jako typicky mužské, např. marxismus a jeho odnože. Hnutí se začalo ubírat směrem masových a reformistických kampaní, kterým byla vlastní hierarchie a centralismus a které často apelovaly na krajní projev patriarchátu - stát.

Ty feministky, které již byly seznámeny s anarchistickými myšlenkami, pochopily nebezpečí takového vývoje ihned a anarchofeministická kritika si získala řadu příznivců. První anglická anarchofeministická skupina se zrodila v roce 1977 a brzo se z ní stala celonárodní síť s vlastními zpravodaji a novinami, s dvěma národními a mnoha regionálními konferencemi. V tomto období publikovala řadu brožur na téma anarchofeminismus skupina Black Bear, mnoho z nich bylo velmi populárních, vycházely v reedicích a prodávaly se po tisících.

V 80. letech však anarchofeministické hnutí i přes všechny své úspěchy a záměry přestává fungovat. Jedním z důvodů, proč bylo období jeho existence tak krátké je, že anarchofeminismus čelil opozici marxistických a reformistických feministek, a také to, že tradiční, muži ovládané anarchistické hnutí, nahlíželo na anarchofeministky jako na něco, co ohrožuje jejich pozice. Částečně i z těchto důvodů se anarchofeministky přesunuly do jiných oblastí, velká část jich odešla do protiatomového hnutí.

Překlad: Linda.