Rozhovor: A-kontra s Feministickou skupinou 8. března
Tento rozhovor vyšel v anarchistickém bulletinu Československého anarchistického sdružení č. 101 (3/2001) A-KONTRA. Bližší informace najdete na http://a-kontra.revoluce.cz. Objednat lze na alternativní distribuci na internetové stránce ČSAF.
Podporujte anarchisticky tisk!
A-kontra: ČAS, PO BOX 223, Praha 1, 111 21.
http://a-kontra.revoluce.cz
e-mail: a-kontra@revoluce.cz
telefon: 0605-903 098.
Událostí, která na českou anarchistickou scénu, ale i do českého veřejného života obecně bezesporu vnesla dosud bohužel nepříliš zdůrazňovaná témata, byla akce ke globální stávce žen. Média byla asi dost šokována, když se namísto oslav notně zprofanovaného svátku nějakými bolševiky setkali s plným náměstím mladých lidí, nezávislou hudbou - a také s anarchistickými tiskovinami, o nichž se mnohdy neopomněla zmínit.
Byla to ale právě tato alternativní média, která jako jediná, alespoň zatím poskytla anarchofeministkám z pořádajících organizací více prostoru. V minulém A-kontra jste si mohli přečíst články o anarchofeminismu, feminismu apodob., některé přímo od organizátorek demonstrace, v tomto čísle se můžete setkat s reportem z akce a také s následujícím rozhovorem s členkou skupiny, která celou akci organizovala, Feministickou skupinou 8. března (FS8.3.).
Odpovídala Linda Sokačová ve spolupráci s Anakou66 a Standou B. a po poradě s dalšími členkami a členy FS8.3.
Proč dělala FS8.3. českou akci ke globální stávce žen?
Na útlak žen se neustále zapomíná, hovoří se o tom, že ženy jsou si s muži rovny, ale skutečnost je jiná. Ženy jsou utlačované především patriarchátem, jehož produktem je i kapitalismus. A na to se dost často zapomíná. Útlak žen jako takový s pádem kapitalismu nezanikne. I globalizace má svůj genderový aspekt. Ani před vznikem soukromého vlastnictví nebyla žena považována za rovnou s mužem. Byla uctívána jako bohyně, ale nebyla respektována jako žena-člověk.
Proč zrovna 8. března, na den žen?
8. březen = Mezinárodní den žen. Chtěly jsme, mezi jiným, upozornit také na to, že MDŽ není žádný komunistický svátek. Prostřednictvím tohoto dne se ženy snažily a snaží upozornit na problémy, které jsou spojené s jejich postavením ve společnosti. Stejně tak dnes jako v minulosti upozorňujeme na řadu sociálních problémů nejen žen, ale také mužů. Tradice tohoto dne sahá až na počátek 20. století, další velký rozmach zažil tento den v 60. letech a nyní v 90. letech. Ve světě tento den nebyl zdiskreditován komunistickou propagandou a slavil se vždy, většinou ho uznávají levicově orientovaní lidé - ženy i muži.
Jakej pocit máte z akce?
Myslíme se, že akce byla poměrně úspěšná, rozdalo se hodně informačních materiálů. To samé infokampaň, která měla také poměrně "velký" úspěch, samozřejmě že ne na všech místech. Ozvali se nám několik lidí, které zaujaly naše aktivity. V Brně infokampaň k této akci zajišťovala ORA-Solidarita. Na základě jejich aktivit se nám ozvali nějací lidé z Brna. Samozřejmě že jsme se mohli/y pokus přilákat větší množství lidí, zkrátit program, který byl místy trochu táhlý, ale určitě nás to neodradilo a příští rok chystáme další 8. březen.
Zájem projevila i některá média, hlavně internetová a rádio, větší zájem projevil také tisk, televizní novináři se však nijak obzvlášť nenamáhali. Docela legrační historku máme s TV Nova, která přijela na akci a když nás uviděli, radaktorka nasadila zcela zklamaný výraz: "Jééé, vy nejste žádný soudružky". A odjely. Pak měli novináři také velký zájem o to, zda došlo k nějakému přímému kontaktu s neonacisty, kteří nás "poctili" svojí návštěvou. Na druhou stranu je třeba říct, že jsme s nějakými objektivními informacemi médií ani nepočítali a nechceme se jim nijak podbízet. Televizní novináři jenom dokázali, že mají už nějaký názor vytvořený předem, a když skutečnost nesedí, tak ji prostě neukážou. Mnohem důležitější je, že na Náměstí Míru přišlo i spousta obyčejných lidí a možná po této akci začali trocho jinak přemýšlet o feminismu a společenských vztazích vůbec.
Jak si myslíš, že je tato tématika přijímána veřejností?.
O feminismus většinou lidé uvažují negativně. Pokud se už hovoří o konkrétnějších problémech, je to lepší. Nevědí však, jak tyto problémy řešit. Velmi kontroverzní téma je např. násilí na ženách - domácí násilí, prostituce, obchod se ženami. Lidé jsou u těchto témat přesvědčeni, že si za to ty ženy mohou samy a dobře jim tak. Myslím si však, že z velké části je tento stav způsoben tím, že lidé nemají dostatek "objektivních" informací a neustále se jim dostává informací pouze z jedné strany-ze strany kapitalistických médií.
Jsou šance ovlivnit lidi takovými akcemi? Není to marný boj se zažitými stereotypy?
Tak samotná veřejná akce nic nezmění, vzbudí však větší zájem veřejnosti, a protože jsme zatím jenom malá lokální skupina, je pro nás samozřejmě vítán i zájem médií. Nesoustředíme se však pouze na média oficiální, ale také na alternativní časopisy - anarchistické, feministické - nebo skupiny lidí, kteří jsou ovlivnění principy anarchismu. Veřejné akce musí být doprovázeny i další činností: aktivním angažováním se při řešení určitých problémů, publikační a informační činností. Důležitou roli v tomto procesu hraje výchova a vzdělávání, tady ale nemám na mysli pouze nějaké základky, střední a vysoké školy.
Bude FS8.3. nějak pokračovat?
Tak zatím to vypadá, že FS bude pokračovat, i když podle informací, které se tak pokoutně dozvídám, jsme už v rozpadu a vzájemně jsme se povylučovali/y. Asi je důležité uvést, že s nevládními organizacemi nespolupracujeme, v naší skupině jsou některé zaměstnankyně, ale jsou zde také lidé z knihkupectví nebo z kolbenky a neznamená to, že se orientujeme na velkovýrobce železa či vydavatele knih. Nikdy jsme také o nepřízeň těchto organizací neusilovali, od začátku jsme se orientovaly/i na antiautoritářské hnutí. V současnosti řešíme, jaký statut bude mít naše skupina a vyjasňujeme si náš program a také směřování. Nyní je jasné, že budeme vydávat jednou za měsíc nebo měsíc a půl informační zpravodaj o tom, co se děje u nás a ve světě a jednou za tři měsíce časopis, který se bude sledovat různé události především z feministického a anarchofeministického pohledu. Součástí budou také informace ze světa, recenze knih, hudební portréty a recenze různých uměleckých akcí. Časopis bude vždy soustředěn především na jedno téma. Budeme určitě připravovat další ročník Globální stávky žen a připravujeme další kampaně. Aktuální je stanovisko FS8.3. k aktivitám pro-life hnutí v ČR, které usiluje o legislativní zákaz potratů. Naše členky ho rozdávaly při pro-life pochodu v sobotu 24. března. Ten samý den jsme se účastnily/i antifašistické demonstrace v Hradci Králové, kde jsme měly/i projev na téma interrupce. Zároveň provozujeme webové stránky, které jsou v procesu změny, jejich adresa je: fs8brezna.ecn.cz.
Postoj FS8.3. k anarchofeminismu?
Postoj většiny lidí k anarchofeminismu je kladný, někteří z nás se cítí být přímo anarchisty/tkami či anarchofeministy/tkami, jiní jsou ovlivněni základními principy anarchofeminismu. Cílem však není skupina homogenně uvažujících lidí, kteří mají na všechno stejné názory. Toto je vždy ukazatelem autoritářských tendencí ve skupině. Začínali/y jsme spíše jako politicky příliš nevyhraněná skupina a v současnosti si vyjasňujeme naše postoje. Cílem však není skupina homogenně uvažujících lidí. Od anarchismu jako takého pak spoustu lidí odrazuje řada těch "jediných principielních anarchistů", kteří si myslí, že mají právo kohokoliv kádrovat a pomlouvat všude možně, nejlépe i ve vesmíru.
Co říkáte vztahu anarchistických organizací k (anarcho)feminismu u nás a v zahraničí?
Anarchofeminismus je teoreticky přijímám, správný anarchista je přeci pro rovnost všech lidí, ale praxe zaostává. Nemusí jít přímo o nějaké explicitní výrazy sexismu, ale problém je také, absence či pomíjení feministických témat. Nestačí nebýt sexista, ale je nutné být aktivní antisexista. To je to, co podle nás v antiautoritářském hnutí chybí. Námitka, že vše se vyřeší s pádem kapitalismu či "po revoluci" také neobstojí. Nové sociální vztahy je nutné budovat už dnes. Sexismus není žádný sekundární problém, ale boj proti němu má stejnou důležitost jako boj proti fašismu, rasismu, xenofobii a kapitalismu.
Ptal se PETR ZÁRAS.
